Stav rozepsaných povídek:

I'm just gonna hurt you- 0%
Nová budoucnost II 4.kapitola- 75%
Aktualizováno: 18.8.2017


The scorch runners (2) Útěk

2. května 2016 v 21:19 | CherryPie |  The scorch runners
Přiznávám se, že momentálně zůstávám v psaní na mrtvém bodě, tak sem hodím něco ze zálohy :) Doufám, že se moc nezlobíte, teď už jdu poctivě psát :)
Co se týče této povídky, momentálně kvůli ní zpětně čtu první díl Labyrintu, který jsem v celé sérii jaksi vynechala :D Četl nebo byl taky někdo v kině na Maze runner?

CherryPie




"Thomasi!" zazněl jim za zády Krysákův hlas. Jmenovaný naposledy zkusil kartou projet skrz skener, ale brána se stále neotevřela. Zahodil ji na zem, popadl granátomet a s muškou namířenou na Krysákův obličej šel vstříc jemu i jeho skupině ozbrojenců. Jeho dunivé kroky se rozhléhaly v napjatém tichu. Ostatní Placeři se krčili u dveří a čekali co se stane. Krysák o krok ustoupil a symbolicky zvedl ruce, přitom se ale mírně pousmál. Věděl, že je ve výhodě.
"Otevřete ty dveře, Jansone!" zakřičel Thomas a udělal několik kroků dopředu. Zoufalý a šílený výraz v jeho tváři donutil Krysáka nepodceňovat situaci. Promluvil klidným a přesvědčivým hlasem: "Nechceš to opravdu udělat."
"Otevřete ty frasácké dveře!" prskl vztekle Thomas. Přiložil si zaměřovač zbraně k oku a mířil dál na Krysáka. Divoce funěl a ruce se mu třásly. Kdyby si Janson nebyl jistý, že chlapec před ním je vůči erupci imunní, rozhodně by si myslel, že už je v pokročilejším stádiu.
"Poslouchejte mě!" řekl rázně Krysák. "Snažím se vám zachránit životy. Labyrint je jedna věc, je pro děti! Ale na Spáleništi nepřežijete ani den. Podmínky tam venku vás v momentě odrovnají."
Krysák se za ozvěn svých slov pomalu přibližoval k Thomasovi. Když ale stále viděl, že Thomas nemá v plánu zbraň odložit, zkusil použít slov ještě jednou.
"Thomasi musíš mi věřit," řekl mírně. "Chci pro vás jen to nejlepší."
Rozhostilo se ticho, které však trvalo jen několik málo okamžiků. Přerušilo ho Thomasovo tiché a znechucené zašeptání, které mohl slyšet pouze Krysák, který se i se svou malou armádou k Thomasovi přiblížil na několik metrů.
"Ano, budu hádat. Z.L.O.S.I.N. je dobrý?"
Krysák spustil ruce podél těla. Na jeho tváři se na chvíli objevila známka zuřivého rozčílení, která však hned zmizela a nahradil ji výraz lehkého pobavení.
"Nedostanete se za ty dveře, Thomasi," řekl Krysák a povytáhl mírně obočí.Už už zvedal ruku, aby svým poskokům dal povel k útoku, když se najednou na skeneru u dveří rozsvítilo zelené světýlko a brána se otevřela. Za ní se objevil Aris, Winston a nějaká neznámá dívka ve vysokých vojenských botách, špinavých džínech a bílém tílku. Co ale nejvíce přitahovalo pohledy, byla černá vojenská bunda, kterou měla dívka na sobě také oblečenou. Za rozepnutým zipem se ve vnitřní části bundy v malých kapsičkách skrýval neskutečně bohatý arzenál od granátů po několik pistolí. Samotnému Winstonovi trčely z batohu hlavně odstřelovacích pušek a několik nožů.
Jakmile dívka spatřila Krysáka na opačné straně chodby, její tvář ztvrdla a její oči ani na moment neuhnuly pohledem od nenáviděné osoby.
Vše se obešlo beze slov. Dívka začala střílet zároveň s Thomasem. Mezitímco ostatní probíhali dveřmi, tito dva se snažili zdržet Krysáka. Byl však natolik rychlý a mrštný, že se vyhnul všem Thomasovým střelám a než si neznámá znovu přebila, už se skrýval za štíty ozbrojenců, kde stačil rychle štěknout do vysílačky několik rozkazů a brána se začala odshora znovu zavírat.
"Musíme jít," zavolala dívka na Thomase. Jindy by jen tak někomu nevěřil, ale nacházel se v tak prekérní situaci, že si snad ani nemohl vybírat a tak se společně rozeběhli ke dveřím. Thomas je stačil podběhnout, ale neznámou dívku zdrželi ozbrojenci, kteří se i s Krysákem rozeběhli k nim. Než po nich stačila vystřelit několik kulek, dveře byly skoro zavřené. Rychle se skrčila, aby je co nejdříve podlezla, otvor k útěku se každým okamžikem zužoval. Hodila pistoli k Placerům a co nejrychleji se po břichu plazila pod dveřmi.
"Proboha ne!" zakřičel zoufale Krysák. Jeho hlas teď zněl poraženě a úzkostlivě.
Thomas nakonec vzal dívku za ruce a vytáhl jí zpod padající brány, která se tak tak zaklapla, když pod ní projely dívčiny nohy.Všichni vyčerpaně vydechli.
Mezitím k bráně dorazil Krysák, vztekle bušil do skleněného okýnka zabudovaného ve dveřích a nespouštěl oči z dívky ležící na zemi. Ani Thomasův zvednutý prostředník mu nevehnal do tváří takové zoufalství, jako když dívku viděl odcházet se skupinou Placerů.
"Zamkněte hlavní bránu!" křičel do vysílačky. "Zamkněte tu zasranou hlavní bránu! Okamžitě!"
"Kam to běžíme?" zeptal se Pánvička mezi sýpáním, které za vytrvalého běhu mezi regály vydával.
Nikdo neodpověděl. Thomas se ujal vedení a vedl skupinu uličkami skladiště. Byl sice zvyklý se orientovat v Labyrintu, ne však v téhle změti regálů, krabic a železných konstrukcí.
"Počkejte, vím kudy," ozvala se zezadu dívka, zrychlila a zařadila se vedle Thomase a Minha.
"Dívejte se nahoru nad regály a hledejte jeřáb!" zavelela.
Thomas a Newt si vyměnili nedůvěřivé pohledy. Oba zároveň ale pokrčili rameny a jako všichni ostatní hleděli nahoru a hledali rameno jeřábu. Jako první si ho všiml Winston.
"Hele, lidi!" zvolal a ukázal nahoru, kde trčelo obrovské ocelové rameno jeřábu.
"Tímhle směrem," obrátila se na Placery dívka a vyběhla. Thomas jí nedůvěřoval. Kdyby nebyli ztraceni, rozhodně by ji neposlouchal. Bohužel však cestu ven neznal, dokonce ani netušil, co si dál počít. Neznámá navíc vypadala, že se tu obstojně vyzná, což přimělo Thomase k dalšímu uvažování. Co byla zač? Když tak perfektně zná prostory Zlosinu, určitě nemůže být jedna z Placerů z ostatních labyrintů, které tady nashromáždili. V tomto postavení by taky rozhodně nemohla mít tak slušnou zásobu zbraní. Nebyla to obyčejná holka, která se k nim znenadání přidala. Dřív nebo později to Thomas bude muset zjistit, teď byl ale nejvyšší čas vzít nohy na ramena a děkovat všem, že narazili na někoho kdo se tu jakž takž vyzná.
Probíhali regály směrem, kde se do výšky tyčilo rameno jeřábu. V celém skladišti se ozýval dusot těžkých vojenských bot, což Placery přimělo k ještě divočejšímu úprku.
Jakmile se konečně k jeřábu dostali, spatřil Thomas obrovský otevírací komplex, kterým ho prostrčili několik dní nazpátek, když je tu dovezli. Nikdy by si nepomyslel, že odtud bude tak rychle odcházet.
Minho okamžitě pochopil princip otvírání a rychle přiskočil k obrovské páčce, kterou za pomoci Pánvičky odklopili. Bytelný kov, ze kterého byla brána postavena, hlasitě zaskřípal a zaduněl, načež se začal objevovat úzký proužek, kterým bylo možnost vyhlédnout ven. To, co však uviděli nebylo jednou z nejlákavějších věcí, které v životě, který si pamatovali, zažili. Noční písečná bouře za dveřmi nebo kupa po zuby ozbrojených chlapů? Bylo načase se rozhodnout.
"Naše mozky nikomu nedáme," zakřičel jako první Pánvička, když viděl, že i ostatní váhají, a vběhl do bouře. Ostatní jej souhlasně následovali.
V písečné bouři se proháněli snad několik hodin, než našli polorozpadlou ruinu čehosi, co snad kdysi bývalo obytným domem. Když se po dlouhých útrapách celí vyčerpaní usadili, chvíli jen bezděčně zírali do prázdna a rozdýchávali všechny nedávné události. V dálce bylo slyšet hučení čtyřkolek, štěkot loveckých psů a dokonce i vrtulník. Placeři věděli, že by na tomto místě neměli zůstávat dlouho a přestože se v jedné z místností staré ruiny zabarikádovali, mohli je lovečtí psi kdykoliv najít. Všichni byli ale natolik unavení, že neměli sílu ani promluvit natož běžet ještě několik desítek, možná stovek mil k jinému bezpečnějšímu úkrytu.
Jeden po druhém únavou nakonec usnuli.
Když se Thomas probudil, úzkými škvírami v prasklých zdech už pronikalo sluneční světlo. První, co ucítil byla příšerná bolest v zádech a za krkem. Když se rozhlížel po ostatních, v krku mu hlasitě křupalo. Nedalo se však nic dělat, musel to rozhýbat.
Všichni kromě Minha ještě spali.Teresa s Newtem byli opření o sebe s hlavami svěšenými na prsou a bokem opření o zeď. Pánvička s Winstonem leželi vedle sebe poskládaní mezi troskami a sutí jako dvě sardinky. Aris se krčil v koutku, hlavu přikrytou kapucí. Minho se, stejně jako Thomas opíral zády o stěnu a pozoroval neznámou dívku, která jim včera tak nějak zachránila všem život.
"Z těch jejích bouchaček jde docela strach," poznamenal Minho.
Thomas chvíli mlčel. Měl možnost si ji konečně za tu dobu prohlédnout. Teď když spala, vypadala velice mírumilovně. Kaštanové hnědé vlasy sepnuté skřipcem jí z účesu v mnohých místech odstávaly. Měla ostře řezané rysy někoho, kdo si toho už hodně zažil. Rysy někoho, kdo si prošel labyrintem. Pokud to však byla pravda si nebyl jistý, rozhodně se jako Placer nechovala. Celkově byla velice pohublá, drobnější postavy. Takhle vypadala stejně zranitelně jako Teresa nebo jakákoliv z dívek, které viděl ve Zlosinu. Avšak to, jak uměla zacházet se zbraněmi, znala prostory Zlosinu a na Krysáka pohlížela jako na starého nepřítele, z ní dělalo osobu stejně obklopenou záhadami jako skutečnost, proč Teresu ve Zlosinu brávali hodně krát bokem na různá vyšetření. Navíc mohla být jen dalším trikem Zlosinu. Byla tu však ještě jedna věc a to Krysákův výraz, když s nimi odcházela, rozhodně nevypadal, že by ji nechával dobrovolně odejít.
"Nevěříš jí," konstatoval Minho.
"Co když je to další proměnná?"
Minho pokrčil rameny. "Moc hezká proměnná."
Thomas na něj nechápavě pohlédl. Odkdy se Minho zajímal...? Raději myšlenku přerušil dřív než ji stačil nějak rozvinout.
"Musíme přijít na to, co je zač," řekl rozhodně Thomas. "Nevypadá jako někdo z labyrintu."
"Máš pravdu," přikývl Minho. "Mám ji vzbudit?"
"Ne," odpověděl Thomas. "Necháme to na později, teď se všichni potřebujeme vyspat, i my."
Ani jeden z dvojice však už usnout nedokázal. Zbývající čas pozorovali spící dívku před sebou a snažili se přijít na to, jak s ní naložit. Vyhnat by ji rozhodně Thomas nedokázal, pomohla mu v boji prosti Krysákovi, vyvedla je ven, navíc vypadala sympaticky a rozcuchané vlasy s ušpiněným obličejem vyzařovaly taky jistou krásou, které u našminkované holky budete jen těžko hledat. I přesto se ale museli rozhodnout jestli je nebezpečná nebo ne a podle toho se k ní taky zachovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama