Stav rozepsaných povídek:

I'm just gonna hurt you- 0%
Nová budoucnost II 4.kapitola- 75%
Aktualizováno: 18.8.2017


1.rok na Blog.cz!! [BIRTHDAY]

24. září 2015 v 17:46 | CherryPie |  Články
První rok blogerské práce! Vůbec mi to tak nepřijde, pořád mám pocit, že jsem v blogerském světě ještě teprve nováček, což je možná i pravda, když vezmu v potaz to, že některé blogy slaví i více než pět let. Pro mě je ale i tento první rok hodně důležitý, protože moc dlouho u ničeho nevydržím. Blog tedy mezi všemi možnými internetovými aktivitami rozhodně vítězí a přestože jsem původně hodlala blogové narozeniny obejít, nedalo mi to a nemohla jsem si odpustit alespoň tento článek. U blogerů je téměř tradicí na výročí uspořádat soutěž. Nejsem moc organizační typ, takže tohle pro mě asi nebude. Raději jsem se rozhodla pro vás sepsat nějaký souhrn historie o blogu, prozradit něco málo ze zákulisí blogu a hlavně poděkovat hned několika lidem, ať už blogerům či neblogerům.




Jako asi u všech byl počátek tohoto blogu založen na mojí lásce ke knihám a příběhům. Čtení jsem zbožňovala odjakživa, začínalo to Gabrou a Málinkou, trilogií příběhů, které jsem dostávala od babičky. Bude se mnou souhlasit jistě plno lidí, když řeknu, že knížky jsou doživotním koníčkem. Ať chceme nebo nechceme, budou nás provázet všude.
Mě samotnou by nikdy nenapadlo, že budu vůbec někdy psát. Ať už fanfikce nebo cokoliv. Blog byl absolutně nemyslitelný.

Úplně první povídka na blogu neměla s fandomy nic společného. Jednalo se o příběh holky, která ráda jezdí na koních a přijede na brigádu do Anglie, kde se má starat o koně. No zkrátka už od začátku blbost jako něco. K povídce mě hodně inspirovala hra Howrse, kterou jsem jakožto milovník koní a začínající jezdec nemohla přestat hrát. Každopádně jsem tehdy něco takového napsala a poslala ke zveřejnění na jednu fan stránku o Howrse. Datum vydání článku je 14.2.2014, což už je více než rok. Když to spočítám, může to být necelý půlrok před tím, než vznikl tento blog..
Vtipné je, že je to zatím ta největší blbost, jakou jsem kdy napsala, ale má 16 komentářů, o čemž by se mi teď mohlo nechat jen zdát :D

Po měsíci, vyšla úplně nová povídka. Tehdy jsem absolutně propadla kouzlu Harryho Pottera a po nějaké době fanfikcím.
Líbil se mi svět, kde si můžete přepsat to, co se vám nelíbí nebo použít své oblíbené postavy k utvoření úplně nového příběhu. Zkrátka svět nekonečných možností, kde si každý najde to své a člověk si mezi touto fan komunitou nepřipadá tak sám. Protože ne každý má kolem sebe lidi, kteří pochopí, když například rožnete lampu a řeknete "Lumos".
Můj názor je takový, že jakmile začnete číst fanfikce, je jen otázkou času než nějaké začnete sami psát.
Mou první fanfikci na HP jsem původně chtěla zveřejnit na www.fanfiction.potterharry.net. První kapitola byla napsaná, beta-readerka přichystaná na opravování (ano, tehdy jsem to brala děsně vážně), ale ze stránky se pořád neozývali, tak jsem se rozhodla znovu vzkřísit tento blog. Začátky byly rozhodně těžké, protože o mé povídce nikdo nevěděl a já se musela nějak dostat do podvědomí čtenářů. Začala jsem tedy u Flave, která založila na svém blogu rubriku ohledně hledání a propagování povídek. Asi po měsíci neustálého sledování příspěvků v článku jsem narazila na první čtenáře a díky nim se to tu tak trochu rozjelo.
Dále přišlo poblázenění do Percyho Jacksona, takže nemohla chybět další povídka. Dodnes si pamatuju, jak jsem se někdy o půlnoci snažila dát dohromady proroctví, které mělo v povídce zaznít a také jak jsem se pokoušela si povídku dopředu naplánovat. Ještě stále to mám uložené na blogu.
Potom další velký bum. Shlédla jsem první dva díly Hobita a na třetí se chystala jít do kina. Ještě než však Bitva pěti armád byla v kinech dostupná, začala jsem psát svou vlastní fanfikci na Hobita a to jen kvůli Tauriel, která mě neustále vytáčela tím, jak odmítala Legolase. Vím, že v tom hrál roli i Thranduil, ale ho zkrátka nemůžete nezbožňovat. Rozhodla jsem se proto vymyslet Legolasovi někoho lepšího, což měla být podle mého tehdejšího mínení elfka Laurieth. Původem vznešený elf s lidským chováním. Teď už se pomalu dostáváme k první osobě, kterou bych v tomto článk
u ráda zmínila a tou je Venda, která je můj první a zatím poslední spřátelený blog. Venda byla jeden z prvních blogů, které jsem začala nějak pravidelně číst a komentovat. Do té doby to bylo jen sem tam něco. Takže to byl taky jeden ze začátků, kdy jsem začínala objevovat i ostatní pisálky jako třeba Métis a její nekonečnou originalitu, CherryPie se kterou máme nevědomky úplně stejná jména a taktéž velkou fanynku Legolase, Aryen, díky které jsem se dostala k Vendě a přečetla si plno fajnových věcí o elfech a Andorianu díky které jsem začala mít ráda i pár Legolas/Aragorn. Blogerů je takhle mnohem víc, ale to bychom tu byli dlouho.
Kdybychom se měli posunout dál, mám pocit, že po Hobitovi přišla éra Assassin's creed. Nikdy, opravdu nikdy bych nevěřila, že by mě mohla příběhově zaujmout počítačová hra. Než jsem se ale dostala k samotným příběhům, prvotní zalíbení jsem našla v trailerech. Všechno to začlo Connorem:

Nevím jak na vás, ale na mě to tehdy hodně zapůsobilo a já si pustila nakonec úplně všechny trailery na AC (p
ro zájemce zde). Postupem času jsem se do toho začínala víc a víc dostávat a přicházela na to, že to nění jen obyčejná zabíjecí hra. Přestože tam zabíjení hraje velkou roli, dějové linky jsou mnohdy lepší než jakákoliv kniha nebo film. Posléze jsem začala AC i hrát a překvapivě mě to mordování začalo i bavit. Nejlépe to šlo s Edwardem a jeho šavlemi.
Fanfikcí na AC není mnoho a proto jsem přispěla i já svou troškou do mlýna. Začalo to jednorázovkami typu "co by, kdyby". Tady na blogu se ale moc fanoušků AC nenašlo a proto jsem svoji tvorbu ohledně tohoto fandomu přesunula na Wattpad.

Jako další přišli komiksoví Avengers a s nimi i lamači fanynkovských srdcí Loki a Stark. Po přečtení několika fanfikcí jsem se taky rozhodla jednu svoji napsat. Díky ní jsem mohla poznat úžasnou FameFox, na jejímiž povídkami jsem strávila až nezdravě mnoho času. Někdy v tu dobu jsem se taky rozhodla proměnit můj čtecí účet na Wattpadu za autorský a
první povídka kterou jsem zveřejnila byla právě ta o Lokim. Aniž bych to čekala, strhla se lavina a zanedlouho měla povídka tolik komentářů a hlasů, že jsem tomu sama nemohla uvěřit. Po chvíli se začaly čím dál více zvyšovat follows a já ani nestačila mrkat. Blížíme se tedy pomalu k přítomnosti, kterou zatím vede další HP fanfikce a Asasíni s Lokim v čele Wattpadu.
To by bylo asi tak všechno, co se týče nějaké té historie :)


Slíbila jsem taky, že prozradím něco ze zákulisí blogu. Přemýšlela jsem a myslím, že by vás určitě mohl pobavit můj seznam rozepsaných článků. Věřím, že někteří blogeři toho mají mnohem víc, ale já za sebe mám pocit, že bych se měla buď trochu brzdit nebo práce dokončovat. Předsevzetí na další rok.



Na Wattpadu mám dokonce něco podobného. Jsou to nové "knihy" i s obalem a se vším všudy, akorát mě po chvíli přestaly bavit a bylo mi líto je smazat a trapné je zveřejnit.



Pomalu už dál nevím co ůsát, tak jsem se rozhodla zakončit tento článek tagem, který zná snad většina z vás. 25 otázek, u kterých na sebe několik věcí prozradím. Některé možná víte, některé ne :)


1. Máš nějaké domácí mazlíčky?

Zajisté :) Minulý rok jsem možná psala, že máme psa a kočku. No, tak teď už máme jenom psa :D Řeknu to asi takhle, kočky jsou šíleně nevděčné.

2. Řekni 3 věci, které jsou fyzicky blízko tebe?
Prázdný talířek, figurku Rainbow Dash (ano, jsem fanda poníků) a lepicí pásku. Nepotřebujete vědět proč.

3. Jaké je teď počasí?
Když se nad tím zamyslím, tak je nějak. Neprší, nesvítí slunce, není horko, není zima, nepadá sníh, nefouká. Vítej podzime!

4. Umíš řídit? Jestli ano, nabourala jsi někdy?
V létě občas řídím traktor, když se sklízí seno. Sice jsem nebourala, ale přejela jsem hodně těch malých kostkových balíků.

5. V kolik hodin jsi dnes vstávala?
Dneska to bylo 5:30. Škola je zlo.

6. Kdy jsi se naposledy sprchovala?
Tohle je vážně šílená otázka. Sprchovala jsem se včera večer a po tomto tagu se chystám jít zase.

7. Co byl poslední film, který jsi viděla?
Labyrint: Zkoušky ohněm. Byli jsme v kině :) Filmy byl skvělý, Dylan byl skvělý a kebab potom byl taky skvělý.

8. Co říká tvoje poslední zpráva?
Forever alone. Psal mi T-Mobile, že má pro mě nějakou hloupou slevu či co.

9. Co je tvůj vyzváněcí tón?
Nějaká pitomost z těch původních tónuů na mobilu.

10. Byla jsi někdy v zahraničí?
No jistě. Kdo dneska nebyl alespoň na tom Slovensku?

11. Máš ráda sushi?
Nikdy jsem to nejedla a upřímně mě to ani moc neláká.

12. Kde nakupuješ potraviny?
V obchodě. Vážně.

13. Už sis někdy vzala prášky na spaní?
Co si pamatuju, tak ne. Díkybohu.

14. Kolik máš sourozenců?
Dvě sestry. Bohužel starší, takže to mnohdy bývá peklo.

15. Máš stolní počítač nebo notebook?
Notebook

16.Základka, střední nebo vysoká?
Střední.

17. Nosíš kontaktní čočky nebo brýle?
Měla bych nosit brýle, ale už ani nevím, kde je mám. Podle mě vidím skvěle.

18. Barvíš si vlasy?
Letos v létě mi ségra zkusila udělat blond melír. Vlasy se celkově prosvětlily a ze mě je teď poloblondýna.

19. Řekni něco, co plánuješ dnes udělat?
Dopsat konečně tenhle článek, protože blog slavil narozeniny 19.9 a dnes je 24.9 !

20. Kdy jsi naposledy brečela?
To bylo předevčírem, když jsem dohrála Assassin's creed 4. Přestože jsem věděla jak to dopadne a co se stane, prostě to nešlo. Pak to mohlo být tak před měsícem, když jsem dokoukala Star Wars a brečela, když umřel Darth Vader. Tenhle chlápek by si zasloužil pomník! No a co, že je to záporák.

21. Tvoje oblíbená pizza?
To je jedno. Já sním opravdu cokoliv, co se mi dostane do rukou. Kdybych si ale měla opravdu vybrat, tak bych rozhodně nechtěla tu s olivama.

22. Co máš radši - hamburgery nebo cheeseburgery?
Ráda mám obojí, ale trochu převládá ten cheeseburger

23. Už jsi někdy byla vzhůru celou noc?
Když člověk najde skvělou knížku, není problém.

24. Jaká je tvá barva očí?
Hnědá :)

25. Vidíš rodzíl mezi CocaColou a Pepsi?Od té doby, co jsem začala číst Percyho Jakcsona tak ano. V CocaCole je rozhodně víc cukru :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wic Wic | Web | 24. září 2015 v 18:05 | Reagovat

Tak to seš opravdu dobrá, že jsi u blogování tak dlouho vydržela. Znám to, také pořád se mé zájmy střídají a nevydržím u ničeho moc dlouho, ale za měsíc mě též čekají blogové narozeniny :D

2 Sabča Sabča | E-mail | Web | 24. září 2015 v 18:06 | Reagovat

Tak to gratuluji :-)

3 ami1987 ami1987 | Web | 25. září 2015 v 15:02 | Reagovat

To je super :-)
Ja svoj blog mám len pár týždňov takže Congrulation

4 CherryPie CherryPie | Web | 27. září 2015 v 19:47 | Reagovat

[1]:

[2]:

[3]: Všem moc děkuji :) A taky přeju, ať se blogové narozeniny vydaří :)

5 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | 27. února 2016 v 15:32 | Reagovat

Bože, nebyla jsem tu tak dlouho...
Velice opožděně gratulace!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama