Stav rozepsaných povídek:

I'm just gonna hurt you- 0%
Nová budoucnost II 4.kapitola- 75%
Aktualizováno: 18.8.2017


Prázdninová knižní výzva: Assassin's creed: Jednota

25. července 2015 v 18:15 | CherryPie |  Články

Assassin's creed: Jednota

Oliver Bowden
Assassin´s Creed: Jednota

Je to tady, tohle je jedna z mých srdcovek. A přestože jsem se u ní málem rozbrečela, pořád ji zbožňuju. Padly na ní celé moje ubohé úspory, ale rozhodně toho nelituju. Pro začátek opět anotace:

Rok 1789: V nádherné Paříži nadchází úsvit Velké francouzské revoluce. Lidé se bouří proti útlaku aristokracie a dlážděnými ulicemi teče krev. Ale revoluční spravedlnost má vysokou cenu… V době, kdy je rozkol mezi bohatými a chudými největší a národ rve sám sebe na kusy, se dva mladí lidé pouštějí do boje, aby pomstili, co ztratili. Arno a Élise jsou brzy vtaženi do stovky let trvající války mezi asasíny a templáři - do světa, v němž jim hrozí větší nebezpečí, než si vůbec uměli představit.




Předem chci říct, že jsem hru sledovala jen přes let's playe. Na tuhle hru můj počítač prostě neměl, což je škoda.
Když jsem tedy sledovala hru, ještě před tím než jsem šla číst knihu, lezla mi hlavní hrdinka knihy Élise absolutně na nervy. Ano, tu vzdorovitost měla v povaze a nemůžu po každé postavě chtít, aby byla taková jako chci já. Po přečtení knihy jsem ale plno věcí pochopila a dá se říct, že jsem si Élise i oblíbila. Dokonce mě velmi příjemně překvapilo, když se setkávala s Jennifer Kenwayovou a zajímala se Haythamovy názory. Její nápad sjednotit templáře a asasíny jsem ale dopředu viděla bledě. Jak už to někdo v knize řekl, mězi těmito dvěma řády stálo až příliš mnoho.
Taky se mi pro změnu líbil její vztah s Arnem. To jejich cukrování bylo vážně roztomilé už ve hře, ve které jsem se dobře bavila, když jsem ale pak četla knihu a věděla jak to vlastně celé dopadne, už mi to tak roztomilé nepřišlo. Spíš smutné. Když se nad tím pozastavím, tak mám pocit, že Arnův příběh je doopravdy jeden z nejsmutnějších v sérii. Altairovi zůstal jeho syn, Ezio měl sestru, přátele a posléze i manželku a děti, Connor v podstatě taky ztratil úplně všechny, Edward měl dceru a Arno zůstal stejně jako Connor úplně sám. Každopádně mám pocit, že Arno na to byl dokonce ještě hůř než Connor, protože Connorovi zůstali aspoň lidi z Davenportovy usedlosti. Musím se přiznat, že chvilkama jsem Élise nenáviděla za to, jak byla hloupá a hloupě umřela. Když přišla situace, kdy Arno ležel pod sutinama a byl by se za chvilku vyprostil a o pár metrů stál Germain s mečem z Edenu, hodně jsem Élise proklínala. Arno dal totiž před tím přednost jí než Germainově vraždě, za což se s ním Élise pohádala a kdyby i v této situaci dala Élise přednost Arnovi, mohli z toho vyjít oba živí nebo oba mrtví, což by bylo mnohem lepší než jeden mrtvý a druhý živý. Takže ano, některá rozhodnutí Élise se mi prostě příčí. Někdy vám prostě chuť po pomstě zastíní zdravý rozum.
Kniha nám navíc opět trochu přiblížila templáře. Vždy mi připadalo, že v AC1 jsou templáři prostě zlí a hotovo. Postupem času, čím víc jsme se celou sérií prokousávali se můj pohled na templáře změnil. Chtějí ovládnout svět a řídit jej- to je pohled asasínů. Chtějí ustanovit ve světě řád a mír- to je pohled templářů. Už jsme měli knihu z pohledu templářského velmistra Haythama Kenwaye, hru z pohledu Shaye Patricka Cormaca a teď ještě pohled Élise vychovávanou pro funkci velmistryně. Člověk se dozví více o templářských idejích a když je srovná s těmi, co vyznávají asasíni, dojde k tomu názoru, že obě strany chtějí vlastně totéž. Co se potom dá čekat, když se spolčí templářka Élise de la Serre a asasín Arno Victor Dorian? Nic jiného než snahu řády sjednotit. Oba měli pravdu, bylo by mnohem efektivnější, kdyby se dva řády spojily, kdežto takhle z toho je jen nikdy nekončící boj, který pro svět nic neznamená. Myslím, že jedna postava z knihy, teď si nepamatuju přesně kdo(možná Ruddock), to vystihl výborně: "Spor asasínů a templářů, spíš mi připomínají dvě klíšťata, co se perou o kočku."
Zatím ve mně teda žádná z knih ze série Assassin's creed nenechala tak rozpolcené pocity ohledně templářů.

Na celé sérii knih a her mě ale hlavně fascinuje to přemýšlení jednotlivých postav. Každý je jiný, má jiné názory a všichni mi připadají daleko opravdovější než jiné fikční postavy. Mají své chyby a jsou tak úžasně lidští! Musím říct, že od těchto postav se člověk naučí daleko víc než u normálních knih, her, filmů a podobně.

Trailer na herní podobu Assassin's creed: Jendota zde

Série knih:
Assassin's creed: Renesance
AC: Bratrstvo
AC: Tajná křížová výprava
AC: Odhalení
AC: Opuštěný
AC: Černá vlajka
AC: Jednota
Připravuje se: AC: Podsvětí

Herní série: (bez DLC dílů a bez zaručení, že jdou všechny tak jak mají jít po sobě)
Assassin's creed I
Assassin's creed II
Assassin's creed: Brotherhood
Assassin's creed: Revelations
Assassin's creed III
Assassin's creed IV: Black flag
Assassin's creed: Unity
Assassin's creed: Rogue
Assassin's creed: Chronicles
Assassin's creed: Syndicate

Filmy:
Assassin's creed: Lineage
Assassin's creed: Embers
Assassin's creed: Ascendance
Assassin's creed (první celovečerák! Do kin se dostane někdy v prosinci 2016)

Komiksy:
Assassin's creed: The Fall
Assassin's creed: The Chain
Assassin's creed: Brahman



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama