Stav rozepsaných povídek:

I'm just gonna hurt you- 0%
Nová budoucnost II 4.kapitola- 75%
Aktualizováno: 18.8.2017


Nová budoucnost 4.kapitola

20. března 2015 v 20:43 | CherryPie |  Nová budoucnost
Jedna z nejhorších kapitol (pro mě). Tak moc se těším na Lokiho, ale předtím musím napsat ještě tuhle pitomost :D Takže si užijte překrásný rozhovor mezi Furym, Starkem, Natashou a Tiffany. Jsem ráda, že tuhle kapitolu mám z krku, protože teď přijde na řadu Loki! :D
Ještě přemýšlím, že bych měla něco napsat k Laurieth, tak nevím kdy bude další kapitola :) Ale snad co nejdřív, Loki je dobrá motivace :D











Co dělat když vás ve svém bytě nachytá Tony Stark jak hrajete jeho hry na jeho obrovské televizi? V tom vám neporadím a s klidem můžu říct, že nikoho takového ani na Zemi nenajdete. Možná bych se mohla počítat za potencionálního rádce, kdybych neudělala tu pitomost, že jsem rychle vstala a převrhla vázu s květinami.
"Výborně," podotkl Tony. Jakoby se nic nedělo, vylovil z baru whisky a skleničku. Posadil se na židli, napil se a pozoroval mě. Sekundy ubíhaly a já před ním pořád stála jako opařená.
"Dobrý den." Další blbost. Bylo očividně nemožné říct nebo udělat v tu chvíli něco normálního.
Tony naklonil hlavu na stranu, jak to umí jenom on a vypadal nadmíru pobaveně.
"Pottsová, tuhle beru," prohlásil po chvíli. "Je s ní sranda."
"Tony!" zazněl odněkud hlas Pepper. Tohle byly zřejmě ty pověstné Starkovy mobilní technologie. Zvuk se bral odevšad, stejně jako když mluvil Jarvis. "Nemůžeš takhle mluvit, určitě ji jen děsíš!"
"No vypadá vyděšeně to ano," řekl Stark. "Kdyby někdo mě nachytal jak takhle mizerně hraju GTA, taky bych se tvářil vyděšeně."
"Anthony!" zahřměla Pepper. "Hlavně buď milý, má to teď těžké."
Pepper o mně mluvila jako o malém dítěti, což se mi vůbec nelíbilo. Bylo mi dvacet dva let, už nejsem malé dítě! I když se možná někdy tak chovám.
"Vypadá dojatě," smutně zamrkal, jakoby zaháněl slzy a dal si další skleničku.
"To měl být soukromý hovor." Tentokrát to byla Pepper, kdo zněl vyděšeně.
"Taky tě miluju, papa."
"Tony!" Ale to už se ozvalo typické pípáni ukončeného hovoru a nastalo další tíživé ticho.
"Pokud je ta voda nějak chemicky upravovaná, dlužíš mi nový stůl," prolomil ticho. "Nemám rád flekaté stoly."
Polekaně jsem se otočila a snažila se najít něco, čím bych to utřela. Ten stůl musel stál nejspíš hodně a já byla momentálně bez práce. Nejraději bych se před ním někam schovala, ten jeho upřený pohled mě znervózňoval.
"Pane, volá Fury," ozval se Jarvis a já málem schytala srdeční příhodu. Možná by nebylo od věci naprogramovat nějaký tón před tím než ten robot začne mluvit. Když začínal takhle náhle, člověka to pěkně vyděsilo.
"Řekni mu, že nejsem doma."
"Před několika minutami, když jste odlétal ze Shieldu jste Furymu řekl, že , cituji, na vás doma u baru čeká jedna nevyřízená záležitost."
Tony pohlédl na láhev whisky ve svých rukách a zadumaně přikývl.
"Řekni mu, že jsem na Malibu."
"Tam přece bar nemáte, od té příhody s-"
"OK. Vzdávám se. Prostě se ho zbav."
Než Jarvis stačil jakkoliv reagovat, ozvalo se hučení a na terase přistál vojenský letoun Shieldu. Vrtulník ladně dopadl na přistávací plochu. Na bočních tranách měl bílými písmeny napsáno S.H.I.E.L.D, jinak byl celý černý. Možná jsem v tu chvíli pochopila, proč nemá Tony Stark na terase žádné květiny ani nic podobného, nápor větru z přistávajícího vrtulníku by je bezpochyby zlikvidoval.
"Jarvisi, za tohle tě věnuju akademii věd," zavrčel Tony. "Doufám, že te tam rozeberou. Hezky pomalu a bolestivě."
"Necítím bolest, pane."
"Tak ti ji ještě před tím naprogramuju."
Z vrtulníku vystoupil muž v černém plášti s páskou přes oko za ním rusovláska v úplém obleku s pistolemi u pasu. Nebylo pochyb o koho jde.
"Starku jste neuvěřitelný bastard," zaburácel Fury, jakmile vstoupil do dveří.
"Já jsem všechno možné. Multimilionář, génius, vědec, zbraňový mág, vynálezce, hrdina a tak dále, ale bastard rozhodně nejsem."
Agentka Romanovová přistoupila blíž. Nevěnovala mi moc pozornosti, ale na kratičkou chvíli na mě pohlédla.
"Ještě jste opomněl narcistu, egoistu, cvoka a sobce." Zatvářila se nadmíru spokojeně.
"Nenechám se urážet od někoho, kdo ke střílení potřebuje pistole a k létání vrtulník. Jedním slovem UBOHOST."
Natasha už se nadechovala k další peprné odpovědi, ale byla přerušená Furym.
"Tohle nemá cenu, agentko. Ze všeho vždy musí vyjít tak, aby jeho ego neutržilo moc velké škody."
Natasha přikývla a kysele se usmála.
"Jasně jsem řekl, že jdu domů a budu zaneprázdněn," zaprskal Tony.
"Tou nevýřizenou záležitostí měla být tahle holka nebo ta láhev, Starku?" Natasha ke mně znovu záletla pohledem a tentokrát setrvala a pozorně si mě prohlédla. Fury to samé. Stark si znovu nalil a hned so sepe kleničku kopl.
"Původně to byla ta léhev, ale když už jsme u toho, tak i ona."
Nevěděla jsem co říct. Všichni na mě zírali. Natashin pohled byl velmi zvědavý, ale Fury se tvářil nezúčastněně, nejspíš měl na práci jiné věci a kvůli mě tu rozhodně nevtrhl. Stark už po několika skleničkách měl celkem zajímavý výraz, který by bez whisky nikdy nedokázal, ale i tak se na ni díval.
"Ehm...pokud chcete být osamotě, tak odejdu." Připadalo mi to jako nejlepší nápad. Atmosféra tady byla pěkně hustá.
"Pepper tě zabije, až jí to povím," zasmála se Natasha.
"Máte umění ve všem vidět to nejhorší, agentko Romanovová," odpověděl Tony. "Není to milenka a ani jsem jí za nic...ehm, jak bych to řekl...za žádné služby neplatil."
Cítila jsem, jak se červenám. Tohle bylo tak moc trapné. Jsem to ale ubohá Tiffany.
"Moje geniální mysl je v koncích Starku, kápněte božskou," zamračil se Fury.
Na odpověď si oba museli chvíli počkat než do sebe Tony kopl další skleničku. Ignoroval Furyho nespokojené zabručení.
"Jak už jsem vám řekl v Shieldu," začal Tony. Když si všiml jejich nedočkavých výrazů, rozhodl se je ještě trochu pozlobit. "To bylo těsně před tím, než jsem musel zběsile utíkat vaší zásahové jednotce, což mi bylo vlastně úplně k ničemu, když jste sem stejně neomaleně vtrhli a teď mě tu obviňujete, že podvádím Pepper."
"Starku," zvýšil Fury hlas. "Mluvte k věci."
Ze všeho nejvíc mě mátlo to, proč musel Stark utíkat před lidmi ze Shieldu. Navíc jsem se stále dokonale červenala, takže jsem prožívala jednu z nejtrapnějších a zárove=n nejzajímavějších chvíli mého života.
"Zkrátka a dobře, už v Shieldu jsem vám tvrdil, že ze sebe nehodlám udělat penzion. Možná na to mám prostor, ale nemám na to nervy. Stačí mi tady moje nověnalezená neteř netuším jak-se-jmenuje."
"Nevidím důvod, proč by tu nemohlo být o jednoho obyvatele navíc. Aspoň se tady tvá neteř nebude nudit." Fury si promnul ruce a usmál se na mě. To jeho oko tak vypadalo ještě děsivěji.
"Mladá dámo, pojďte sem," zavolal mě. Já jsem k nim pomalu a obezřetně došla. Natasha i Fury se usmívali. Natasha mile a Fury spiklenecky. Tony Stark do sebe pro jistotu hodil ještě jednoho panáka.
"Jak se jmenujete?" zeptal se Fury.
"Tiffany Cuttlerová," odpověděla jsem. Nervozita na mně musela být znát, protože Fury zmírnil tón.
"Natasha Romanovová." Agentka mi podala ruku a já ji nejistě stiskla. Tolik jsem toho o ní slyšela v televizi, nikdy by mě nenapadlo, že si s ní budu třást rukou.
Fury zjevně zdvořilostí netrpěl a jen na mě kývl.
"Promiňte mi," řekl Tony. "ale co má ona s tímhle společné."
"Nic," zašklebil se Fury. "Já jen aby tam tak nestála."
"Ehm, já jsem pořád tady," zněla jsem trošku naštvaně.
Agent Fury byl podle mě celkem hodně, jak bych to řekla...necitlivý vůči ostatním?
"Témhle ji nemusíme vůbec zatěžovat," brblal Tony a soucitně na mě pohlédl. Až do této chvíle bych nikdy nevěřila, že je někdo jako Tony Stark schopný soucitu.
"Starku, je mou povinnosti zajistit, aby byli všichni ti, který se to týká, o Subjektu 16 informování." Fury na něj nekompromisně pohlédl a Stark začal rudnout vzteky.
"A pak, že aby tam tak nestála," zopakoval Tony hlasem napodobujícím Furyho. "Zatraceně Fury, nemůžete to udělat proti mé vůli."
"Promiňte, ale co je zač ten Subjekt 16?" Byla jsem zmatená. Tak moc zmatená, až jsem zapomněla, že v téhle situaci je lepší stát na místě a nic neříkat.
"Něco, co mi Fury, doufám, nenastěhuje do domu," prskal Tony.
"Starku, že z toho taky nejsem nadšený, ale vláda je vláda. Nejraději bych ho měl zavřeného na základně, ale přehlasovali nás. Dokonce i Rada-"
"A nikoho zřejmě nezajímá můj osobní život."
"Tvrdí se, že žádný nemáte," řekla Natasha.
"To tvrdí ta hloupá banda novinářů, která místo mozku používá fotoaparáty."
"Mohla bych vědět, o co jde?" Přerušila jsem je ostřeji než jsem zamýšlela a všechny pohledy se nyní upřely na mě. Stark po čas hádky vypil půlku láhve whisky a bylo jen otázkou času kdy ho alkohol přemůže a on rozpoutá něco jako hospodskou rvačku mezi ním, Furym a Natashou. Něco mi říkalo, že by to nebylo dobré, protože (1.) Stark byl skoro opilý a (2.) bez svého obleku by nemohl Natashiným bojovým schopnostem konkurovat.
"Jistěže můžete," usmál se Fury a vyznělo to spíš děsivě než mile. "My půjdeme konečně zajistit prostor a připravíme to. Tady Stark vám všechno vysvětlí."
"Neříkal jste, že je to náhodou vaše povinnost?"
"Ano říkal, ale jsem teď velmi zaneprázdněný. Zítra ho tu máme co by dup."
Když Fury i S Natashou odešli do spodních pater s nějakými železnými kufříky, Tony do sebe kopl další skleničku whisky a potom začal povídat.
Řekl mi o tom, jak pošetile se zachovala vláda, když požádala jménem Mittgardu Ódina, aby jim vydal Lokiho. Vše za účelem pomsty. Vláda chce podle všeho mít Lokiho tady pod dohledem. Tonyho názor však byl ten, že účel je takový, aby měli lidé pocit, že vláda se dokáže o všechno postarat a před zraky všech dokázat, že bez problémů můžou pokořit i takového nepřítele, který je stokrát mocnější než oni. O tom, že ho Ódin nejprve zbaví moci už se nemluví.
Vláda, to podle všeho pak hodila na Shield, který má už prý zkušenosti s Lokim, ale zakázali jej věznit na základně, což je ta nejpošetilejší věc, jakou mohli udělat.
Zároveň také chtějí Lokiho pravidelně vidět každý měsíc televizi.
Kdo jiný má lepší prostředky, finance a zkušenosti s médii, než Tony Stark? A bylo rozhodnuto. Poté už se jen Tony pohádal s lidmi v Shieldu a utekl. Dostihli ho potom doma a dál už vím jak to bylo.

"Kdyby sis chtěla promluvit," zavolal na mě ještě Tony, když jsem po našem rozhovoru odcházela do pokoje. "O čemkoliv. Můžeš příjit."
"Děkuju, pane Starku."
"Tony," opravil mě. Usmála jsem se a odešla.
Dnešní den byl opravdu vyčerpávající. Dozvěděla jsem se, že jsem pokrevně spřízněná s Tony Starkem, bydlím u něj, ruku mi podává Black Widow, zjistila jsem, že Tony Stark má taky trochu citu a zítra se k nám stěhuje ten maník, co chtěl ovládnout Zemi. Příště si dám whisky taky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí povídka Nová budoucnost?

Je výborná 86.8% (33)
Ujde 5.3% (2)
Nic moc 7.9% (3)

Komentáře

1 annalisen annalisen | 22. března 2015 v 19:14 | Reagovat

Tak sem zvědavá na lokiho ;-)

2 annalisen annalisen | 22. března 2015 v 19:14 | Reagovat

Tak sem zvědavá na lokiho ;-)

3 Fame Fox Fame Fox | Web | 6. dubna 2015 v 18:27 | Reagovat

Ja umieram ty kokos.:D Tak som sa dobre zasmiala na tejto časti. Strašne mi to zdvihlo náladu v tento "Vianočný" deň. :D Proste to ako sa Tony pustil do Jarvisa, že ho dá na vedu a preprogramuje aby cítil bolesť. Ja som skapínala. A potom TADADA, Fury a Tasha s Tonym kde sa pridala aj Tiff, no koniec :D Fakt som čím ďalej tým viac nadšená týmto príbehom! Začínam sa doňho zamilovávať... a tadadá, idem na časť s Lokim... HURAAAAA!! <3 :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama