Stav rozepsaných povídek:

I'm just gonna hurt you- 0%
Nová budoucnost II 4.kapitola- 75%
Aktualizováno: 18.8.2017


Syn Pána zla 19.kapitola

16. ledna 2015 v 15:27 | CherryPie |  HP-Syn Pána Zla
Táák :) předposlední kapitola. Během víkendu bych povídku chtěla ukončit, tak snad se povede :)))



"Dřív nebo později na to tvůj otec stejně přijde, Harry," obávala se Marion. Oba dva teď seděli v Harryho pokoji a přemýšleli jak dál. Čím déle to Voldemortovi budou tajit, tím hůř.
"Co udělá až se to dozví?" zeptal se Harry.
"Já sama jsem nečekala, že se naučíš bezhůlkovu magii jen tak," řekla vyhýbavě. "Normálně to jiným čarodějům trvá několik desítek let, než se to naučí. Čím víc potom čaruješ bez hůlky, tím silnější jsi. Teď, když už jsi dokázal i třeba jen základní kouzlo, budeš silnější a silnější a tvůj otec to pozná."
"A až to pozná?" nenechal se odbýt Harry. Dobře věděl, že Marion se mu něco snaží zatajit. Všiml si toho už před několika dny. Od té doby co bezhůlkovou magií zvedl své brýle, byla jeho matka čím dál víc nervóznější. Otec si ho jako obvykle občas brával do knihovny, kde mrzutě seděl a pozoroval Harryho jak se "snaží" používat magii bez hůlky. Harry by čekal, že mu nejdřív ukáže, jak na to, nebo mu k tomu všemu řekně něco víc. Jejich hodiny probíhaly tak, že Harry dostal knihu, Voldemort řekl: "Zkus to" a Harry zkoušel. Harry předstíral, že se snaží čarovat, ale při tom jen držel ruku nad knihou a měl zavřené očí a v duchu se chichotal. Voldemort rozhodně nebyl dobrý učitel.
"Budeš muset zabít Brumbála," zašeptala Marion. Sklopila oči k zemi a čekala, jak bude její syn reagovat. Přece jenom, Brumbál byl jeho ředitel a Harry si svoje dětství v sirotčinci moc nebral k srdci. Bez Voldemorta mu bylo líp, ale mámu měl rád.
"To je šílené," zasmál se chlapec. "Je mi jedenáct."
"Ovládáš bezhůlkovou magii, otci bude jedno, kolik ti je nebo jestli to chceš udělat."
Harry se zamračil. Jeho otec byl vážně zralý tak na blázinec. Ještě nikdy neslyšel o fanatismu tak velkém, že jsou vám téměř ukradené vlastní děti.
"A co když řeknu ne?" zeptal se.
"To nevím," odvětila Marion. "Ale nebylo by to nic dobrého."
"Hmm," zamručel Harry. V hlavě se mu ale rodil plán.


Zbytek dne ubíhal Harrymu strašně pomalu. Jen co Marion ráno odešla z jeho pokoje, promýšlel svůj plán. Rozdělil ho na dvě části a tu první hodlal uskutečnit už dnes. Pokud není Voldemort doopravdy zralý na psychiatra, mělo by to celé vyjít.
Dopoledne se snažil najít v otcově knihovně, nějakou četbu, terá neobsahuje obětní rituály, mučící kletby nebo jedy. Litoval toho, že si svůj kufr nevzal. Když nad tím ale tak přemýšlel, ani nevědel, kde kufr skončil. Počítal s tím, že se z ministerstva vrátí a vyzvedne si ho, to už mu ale nějak nevyšlo. Doufal, že se se svým kufrem ještě vůbec někdy shledá. Hedviku raději nechal v Bradavicích, tam se o ni Filch postará.
Potom také přemýšlel nad Ronem a Hermionou. Moc by se jim chtěl za všechno omluvit. Rád by taky věděl, jestli mu už odpustili, možná mu taky poslali dopis, ale ten si on samozřejmě nemohl přečíst, protože v podstatě ani nevěděl, kde se on sám nachází, natož aby to věděla sova nesoucí mu dopis. Mohli být klidně i někde ve Spojených státech, čarodějům nedělá problém se přemisťovat na takovou dálku. Harry by dokonce i chápal, kdyby měl Voldemort svoje sídlo někde v zahraničí, kvůli bezpečnosti by to bylo dokonce i moudré.
Doufal, že ještě někdy bude moct jet do Bradavic. Kdyby Brumbála zabil, v Bradavicích by ho asi moc neuvítali a taky celý kouzelnický svět by se obrátil proti němu, musel by se spoléhat jen sám na sebe a svou rodinu, popřípadě Smrtijedy, kdyby na to přišlo. A Harry také hlavně nebyl vrah. Představa toho, že by někoho zabil, i když mu ten člověk znepříjemnil dětsví, se mu hnusila. V jistých ohledech byl jako otec, ale touhu po zabíjení a mučení po něm rozhodně nezdědil.
A když teď konečně našel svou rodinu, chtěl vyrůstat jako normální dítě. Nechtěl být otcovým nástrojem, přes který by postupně ovládl celou kouzelnickou Anglii.

oOoOo
"Takže," promluvil Voldemort, když spolu s Harrym večer seděli u stolu v knihovně. "Víš co máš dělat. Zkoušej to dál."
Harry se zhluboka nadechl a znovu dal ruku nad knihu a tvářil se, jakoby se snažil o nějaké kouzlo. V hlavě si stále přehrával svůj plán a tohle divadlo bylo jeho součástí.
Večer probíhal ostatně stejně jako vždy, Harry předstíral, že se snaží a Voldemort předstíral, že není zklamaný.
"A co kdyby se mi to povedlo?" zeptal se z ničeho nic Harry po nekolika neúspěšných pokusech. "Co bychom se učili dál?"
Voldemort na něj chvíli udiveně hleděl. Harry se ho ještě nikdy při jejich společných hodinách na nic neptal.
"Mám starý deník Salazara Zmijozela, rodinné dědictví," upřesnil. "Popisuje tam postup, jak se on učil čarovat a řídím se podle toho. Pokud by se ti někdy povedla bezhůlková magie, dál se bude rozvíjet mnohem rychleji a za necelý měsíc výcviku bys byl schopen udělat pro mě malou laskavost."
Kdyby Harry mohl, obrátil by oči v sloup. Salazar si musel hodně věřit, když začal hned z bezhůlkovou magií.
"Laskavost?" zopakoval Harry.
Voldemort se spiklenecky usmál.
"Žádné dítě nemá rádo školu. A už vůbec ne ředitele v ní," odpovídal opatrně Voldemort. Harry si pomyslel, že jeho otec asi rád při rozhovorech chodí kolem horké kaše.
"To mi nedává důvod, zabít Brumbála."
Harry to na něj vyrukoval tak náhle, že se dokonce i Voldemortovi objevil na tváři překvapený výraz.
"Co kdyby jsi zkusil Anglii ovládnout nenásilnickým způsobem?" pokračoval dál Harry. "V konečném závěru přece necheš vraždit, jen udržet u čarodějů magický potenciál, který se kvůli vrtkavé vládě nynějšího ministra kouzel ztrácí."
Voldemort na chlapce doslova zíral s otevřenou pusou. Kde na to chodil? Ach ano, Marion, kdo jiný by mu to řekl.
"Kdyby byla jiná možnost, zkusil bych ji," přisvědčil Voldemort.
"Jiná možnost existuje," zpracovával ho Harry.
"Musím s tebou nesouhlasit."
Harry si uvědomil, že Voldemort byl v jádru vlastně úplně primitivní člověk, když ho za ty roky nenapadlo to, co napadlo Harryho během pár týdnů, co tu pobýval.
"A kdyby přece jenom byla," pokračoval Harry. "Využil bys ji?"
"Samozřejmě," odpověděl Voldemort.
"Přísaháš?" zeptal se Harry.
Voldemort se zarazil. Jeho syn začínal hrát nebezpečnou hru. Když někdo přísahal, byl to vážný závazek. Ne tak vážný jako neporušitelný slib, ale taktéž něco v tom smyslu. Když kouzelník na něco přísahal a následně slib porušil, trochu to změnilo jeho magii, stala se slabší a vrtkavou, přesně jako názory a rozhodnutí onoho kouzelníka. Obvykle to ostatní kouzelníci vycítili i bez zvláštních schopností a raději se potom od takového člověka drželi dál a na ničem se s ním raději nedomlouvali.
"O co tijde?" zamračil se Voldemort.
"Mě?" podivil se Harry, i když se v duchu smál. "O nic."
Jeho nevinný výraz Voldemorta přesvědčil, ale pořád v něm zbývala špetka pochybností.
"Jiný způsob neexistuje," pronesl Harryho otec pevně a tím se vrátil k předešlému tématu.
"A co když existuje a ty jsi na něj ještě nepřišel?" napovídal mu okatě Harry. Jenže Voldemortovo přehnané sebevědomí mu zabránilo uznat, že by na něco nepřišel.
"Neexistuje," prohlašoval pevně.
"Takže vlastně je jedno jestli budeš přísahat nebo ne," pronsl bez zájmu Harry.
"Na co ti to bude?" odsekl Voldeomrt. "Když budu přísahat?"
"Nooo," zamyslel se Harry. "Slyšel jsem, že se potom kolem tebe vytvoří taková velká stříbřitá aura a potom se vnoří do tebe."
"To je blbost."
"Paní profesorka-"
"Lže," skoro zakřičel Voldemort. Ach ty Bradavice, učí tam samí patolízalové, pomyslel si.
"No nevím," váhal Harry.
"Tak dobře," nechal se přesvědčit Voldemort. "Udělám to jenom proto, aby jsi nevěřil takovým žvástům. Stejně nemám co ztratit."
Harry naklonil hlavu na stranu a zvědavě se na něj díval. Nejraději by právě teď vyskočil radostí do vzduchu, protože jeho otec byl doopravdy jen primitiv věřící ve vlastní dokonalost.
"Přísahám, že kdyby existoval i jiný způsob jak ovládnout Anglii jinak než násilím, použil bych ho," pronesl slavnostně.
Jeho ruce na chvíli zazaříly mdlým světlem, ale vzápětí hned pohasly.
"Vidíš žádná aura," prohlásil vítězoslavně.
To už se ale Harry neudržel a vesele se usmíval od ucha k uchu. Usoudil, že když už má Voldemorta pod kontrolou, je na čase, aby mu ukázal co dovede.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Cass Cass | 16. ledna 2015 v 20:12 | Reagovat

To bylo zajímavé, Harrymu se podařilo přelstít Voldemorta? Poněkud nečekaný zvrat. :-)

2 CherryPie CherryPie | 17. ledna 2015 v 11:29 | Reagovat

[1]: Spíš úplně neplánovaný :D Já blbec, jsem si nezapisovala moje plány s ukončením povídky a úplně jsem zapomněla jak jsem to chtěla udělat :D Takže jsem musela rychle vymyslet něco nového, doufám, že to nezní až tak hrozně :-?

3 CorCaroli CorCaroli | 25. května 2016 v 22:06 | Reagovat

Kde je 18 kapitola? :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama