Stav rozepsaných povídek:

I'm just gonna hurt you- 0%
Nová budoucnost II 4.kapitola- 75%
Aktualizováno: 18.8.2017


Šílená výprava 5.kapitola

1. ledna 2015 v 21:01 | CherryPie |  PJ- Šílená výprava

Tak mám pro vás po dlouhé době novou kapitolku :) Uvidím, jak budu pokračovat, ale snad už si udám nějaké svižnější tempo při psaní a kapitoly budou častěji :)
Taky bych ráda věděla, jak vám vyhovuje délka kapitol. Buď budou takhle krátké a častěji nebo delší a ne tak často.


Po téměř probdělé noci probudilo Annabeth hlasité bouchání na dveře od srubu. Táborníky kolem ní to začalo také probouzet a přestože oni v noci naspali mnohem víc než Annabeth, také jim tento styl buzení vůbec nevyhovoval.
"Až se mi ten pitomec dostane pod ruce..." zuřil Ben, jeden z obyvatelů Athénina srubu.
To už ale Annabeth bleskově vstala z postele a zamířila ke dveřím. Všechno to buzení byla její chyba. Mrkla cestou na hodiny a zjistila, že je půl deváté a na výpravu měli odstartovat úderem osmé. A vsadila se, že Cheirón určitě někoho poslal, aby ji vzbudil.
Když otevřela dveře, zjistila, že to byl Grover, kdo si právě u Athéniných táborníků koleduje o průšvih.
"Moc se omlouvám," začala. "Nějak jsem v noci nemohla spát."
Grover se přátelsky usmál a strčil ruce do kapes od svých civilních džínů. Pokud se Annabeth nemýlila, ty samé měl i tehdy, když se i s Percym vydali hledat Diův blesk.
"Nejsi sama," zasmál se. "Percy asi taky zapomněl, že máme jít zachraňovat svět. Opět."
Annabeth na něj vrhla překvapený pohled. Ale co, u někoho jako je Percy se to přece dalo čekat.
"Rachel před patnácti minutami začala být pěkně otravná," pokračoval pobaveně dál. "Nemohl jsem poslouchat ty její teorie o tom, co spolu asi děláte a šel jsem se přesvědčit sám. A jak vidím, vy dva jste se ještě ani neviděli."
Annabeth pocítila lehké zadostiučinění vůči Rachel. Teď litovala, že ji Grover vůbec šel vzbudit. Měl Rachel nechat ještě chvilku podusit v nejistotě.
"Tak teda díky Grovere za vzbuzení," usmála se. "Radši bys měl jít, několik mých sourozenců má teď na tebe pifku."
Satyr vyděšeně pohlédl za Annabeth a když uviděl naštvaného Bena Clarksona se svým mečem v ruce, musel uznat, že zmizet bude teď ten nejlepší nápad.
"Tak já jdu ještě vzbudit Percyho," řekl. "Ten naštěstí žádné protivné polobohy ve srubu nemá."
Po této větě už to Ben nevydržel a rozběhl se ke dveřím i s mečem. Satyři byli ovšem hodně rychlí a než se Ben dostal ke dveřím, Grover už byl na půl cesty k Poseidónovu srubu.
"Jen co se vrátí, zabiju ho," zavrčel za prchajícím satyrem Ben a zalezl zpátky do srubu. I s mečem vlezl do postele a dospával. Annabeth jen zavrtěla hlavou. Přešla k posteli, vzala si batoh s oblečením a svoji dýku a vydala se k hlavní budově.

oOoOo

Ohnivě rudé vlasy zahlédla už z dálky. Rachel i s Cheirónem zrovna přicházeli k Thaliině borovici. Za nimi se jako temný stín blížil Nico a jeho meč ze styxské oceli se na slunci krásně třpytil.
Rozběhla se za nimi do kopce.
Od Rachel se jí dostalo místo pozdravu jen překvapeného zamrkání.
Zřejmě nepočítala, že přijdu sama, pomyslela si Annabeth.
"Dobré ráno Annabeth," pozdravul Cheirón. "Percy zůstal kde?"
Viděla jak se na Rachelině tváři rozlévá úleva.
"To netuším," odpověděla Annabeth. "Vzbudil mě Grover. Nějak jsem v noci nemohla spát a usnula jsem až nad ránem, takže jsem i zaspala."
Rachel byla ráda, že není sama, kdo toho v noci moc nenaspal. Upřímně by ji ale zajímalo, co trápilo Annabeth. Nebo jen vypila mnoho kávy a pak nemohla usnout?
Každopádně toto uvažování ji připomnělo její důvod probdělé noci a aniž by chtěla, její obavy se zase začaly objevovat.
Než z toho všeho začala mít šílenou depku jako v noci, přišel Percy s Groverem. Oproti Annabethh a Rachel vypadal ten kluk vyspaně a pod očima neměl fialové kruhy, které se Rachel tak usilovně ráno snažila zamaskovat. Grover byl asi taky v nejlepší kondici, protože mu na tváři hrál úsměv. Nico stál opodál a byl z ticha, ostatně jako vždy.
"Hmmm," proťal ticho Percy. "Čím pojedeme?"
Cheirón se oběma rukama opřel o svou hůl a starostlivě si povzdechl.
"To sám nevím, Percy. Pan D. odmítl poskytnout jakýkoliv dopravní prostředek."
"Proč?!" vyhrkly Rachel s Annabeth dohromady.
"Netuším, co se tomu bláznovi honí hlavou," pověděl Cheirón. Jakmile to dořekl, oblohu proťal slabý blesk. Kentaur zlostně zamručel a vztáhl pěst k nebi.
"Kdy mu skončí ten trest od Dia?" zeptal se Nico.
Cheirón pokrčil rameny. Bylo všeobecně známo, že Zeus Dionýsovi část trestu prominul, ale ještě stále tu musel být. Percy si vzpomněl na Dionýsova slova, která mu řekl po bitvě. Pořád mám v plánu znepříjemňovat ti život, Persee Jacksone, řekl tehdy. Svého slova taky dostál.
"Mám pro vás ale pár peněz, které používají smrtelníci a pár drachem," snažil se je povzbudit.
Annabeth od něj převzala něpchovanou peněženku a strčila si ji do batohu.
Percyho nadšení z nové výpravy vyprchalo přesně v tomhle okamžiku. Těšil se, že jejich dopravní prostředek bude loď, podobná jako tehdy v Moři nestvůr a on ji bude moct řídit. Kdyby bral slova Pana D. vážně, nemusel bý tak nepříjemně překvapený. Stejně mu nešlo do hlavy, o co mu jde. Tato výprava byla velmi důležitá, alespoň co se týkalo proroctví. Dionýsos jako jeden z představitelů Olympu by jim měl spíš pomoct než je zatěžovat.
"Je toho dost, abychom si mohli koupit loď?" zeptal se s nadějí v hlase Percy.
"Bohužel ne," odvětil Cheirón. I na něm bylo vidět, že ho počínaní pana D. značně naštvalo.
"Dobrá, kde teda začnem?" zeptala se pohotově Annabeth, protože vycítila, že všech se začíná zmocňovat pochmurná nálada a to teď opravdu nepotřebovali.
"Ach ano," vzpomněl si Cheirón. "Pátral jsem v knihách a dozvěděl se, že ten Natalský přístav leží v Brazílii. Je to po cestě takže tam budete směřovat jako první. Nemohu předpovědět, co se od toho staříka dozvíte, proto bych další kroky nechal otevřené vám."
"Natal je přece pobřežní město," řekla Annabeth. "Kdybychom měli loď tak-"
"Jenomže my loď nemáme," skočila ji do řeči Rachel a naštvaně se zamračila.
"Tak promiň," prskla Annabeth.
Cheirón měl z toho všeho větší a větší obavy. Nejprve jim Dionýsos odmítne dát dopravní prostředek. Navíc se mají všichni dostat do Austrálie. Jak? To neměl ponětí. Navíc, těch peněz taky nebylo dvakrát moc . A když viděl atmosféru mezi Rachel a Annabeth, nejraději by to celé odvolal.
"Do Natalu se nějak dostanem a až tam budem, třeba nám ten stařík nějakou loď dá," řekl Grover.
"To doufejme," povzdechl si Cheirón. Naposledy ho takhle Percy viděl, když Luke otrávil Thaliinu borovici a potom ještě při poslední bitvě. Kentaur vždy oplýval dobrou náladou a se vším si věděl rady, bylo smutné vidět ho takhle sklíčeného.
"Takže," pokračoval dál Cheirón a snažil se nasadit veselý úsměv. "Nezbývá mi už nic jiného než vám popřát hodně štěstí."
"Myslím, že ho budeme potřebovat," zamumla Nico.
Když se s Cheirónem všichni loučili, měli nutkání se rozběhnout zpátky do tábora. Pomyšlení na to, že s malým obnosem peněz se mají všichni uživit a ještě k tomu se dostat do Austrálie, jim naháněla husí kůži.
Když scházeli z Vrchu polokrevných poslední co viděli byla Thaliina borovice. Vydali se po kraji silnice směrem k městu a doufali, že se jim podaří stopnout si alespoň taxi.
"Nemáme loď, nemáme dost peněz a nemáme ani tušení proti čemu stojíme," konstatovala Annabeth po cestě.

"Nic nového," zasmál se nevesele Percy.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rohlík Rohlík | 2. ledna 2015 v 19:14 | Reagovat

Tahle délka kapitol je dobrá! Jsem ráda, že zase píšeš Percyho Jacksona! :-)

2 Maky Maky | 3. ledna 2015 v 20:57 | Reagovat

Už se těším na další! ;-)

3 Domča Domča | 13. ledna 2015 v 5:58 | Reagovat

Posím, prosím další :-)

4 CherryPie CherryPie | Web | 13. ledna 2015 v 21:05 | Reagovat

Do konce týdne zkusím určitě něco napsat :) Děkuju moc za pochvaly :)

5 Métis Métis | E-mail | Web | 13. února 2015 v 21:40 | Reagovat

Opravdu skvěle napsané, moc mě to nadchlo. Během večera jsem přelouskla všechny kapitolky. Doufám, že budeš co nejdříve pokračovat ;)

6 Marsy Marsy | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 7:53 | Reagovat

Skvělý,  za večer jsem přečetla všechny díly a doufám,  že brzy přibudou nové. :)

7 Irith Irith | Web | 24. června 2015 v 19:09 | Reagovat

Těším se na pokračování, vypadá to zajímavě.

8 Kelly Kelly | Web | 7. července 2016 v 10:58 | Reagovat

Ahoj, budeš ještě pokračovat v teto povídce?:)

9 jill jill | 23. července 2017 v 12:40 | Reagovat

Ahojky, tvé povídky čtu už nějakou dobu, hlavně HP a tak jsem se rozhodla si přečíst i povídku z žánru PJ a musím říct že se ti povedla :-),a můžu se zeptat jestli budeš pokračovat s touhle povídkou ? Protože by byla škoda nepokračovat :-(

10 CherryPie CherryPie | Web | 5. srpna 2017 v 12:05 | Reagovat

[9]: Páni, už jsou to dva nebo tři roky, skoro už si ani nepamatuju, o co šlo.
Jsem moc ráda, že se ti povídky líbí. Popravdě se snažím opět se do světa PJ vrátit pomocí Apollónova pádu, který naposled vyšel a povídku dopsat, bohužel se mi to už moc nedaří.Dokonce jsem se i jednou pokoušela psát povídku na ship Kalypsó/Leo. Není zařazená ani v rubrice, protože jsem napsala vážně jen jednu kapitolu, ale pokud by ti alespoň tohle udělalo radost, tady je odkaz http://cherrypie-povidky.blog.cz/1510/second-chance-1-kapitola
Zatím nic jiného nabídnout nemůžu, ale třeba se mi časem znovu podaří proniknout do světa Percyho Jacksona a dopíšu to. Ráda bych.
Děkuji za komentář, je opravdu moc milý a omlouvám se za zklamání :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama