Stav rozepsaných povídek:

I'm just gonna hurt you- 0%
Nová budoucnost II 4.kapitola- 75%
Aktualizováno: 18.8.2017


Syn Pána zla 14.kapitola

11. prosince 2014 v 17:27 | CherryPie |  HP-Syn Pána Zla

Ahoj, chtěla bych se vás na něco zeptat :) Byli by ste radši, kdyby byly kapitoky kratší jako je tato, ale častěji nebo delší kapitoly a ne tak často? :)



Harry neměl ani tušení, co se na ministerstvu děje a tak raději rychle přeběhl k výtahu. Radši se chtěl dostat z ministersva dřív než na něj někdo přijde. Výkřiky kleteb se ozývaly čím dál víc a vypadalo to, že ministerstvo někdo napadl.
Když konečně dojel až dolů do átria, všude se míhaly barevné paprsky kleteb. Ministerští bystrozorové jen tak tak odolávali útoku čarodějů v černých kápích a maskách na obličeji. Od jedné zahalené postavy se neustále ozýval histerický a šílený smích, při čemž pálila po bystrozorech jedno Cruciatus za druhým.
Harry si pro jistotu taky dal na hlavu kapuci od svého hábitu a plížil se kolem stěny tak, aby si jej nikdo nevšimnul. Všichni byli příliš zabraní do boje proti svým nepřátelům, natož aby si všímali maličké osůbky plížící se u stěny. Našlapoval opatrně, aby nezakopl o nějakou tu cihlu, která odlétla od stěny, když do ní narazila špatně mířená kletba. Z krbu začali pomalu vylézat další čarodějové a přidávali se na stranu bystrozorů, což jim značně pomohlo. Jakmile Harry zahlédl mezi příchozími pana a paní Weasleyovi, bylo mu jasné, že jde o Fénixův řád. A když je někde celý Fenixův řád, je tam nejspíš i Brumbál. Myšlenka toho, že by ho načapal samotný ředitel, jej vyděsila natolik, že přestal brát ohledy na to, jak velkou pozornost strhne, hlavně ať už je z tudma pryč. A právě tohle rozhodnutí se mu stalo osutným.
"Aha, mladý pan Raddle," ozvalo se za ním. "To je dost, že jste se ukázal."
Neznámý čaroděj v masce ho chytl za rameno. Než se ale stačil přemístit, Harry se mu vytrhl a utíkal pryč. Teď už pochopil, proč tu všichni ti Smrtijedi jsou. Voldemort už to ví. Harryho na chvíli zlákala představa, že by poznal svou rodinu. Kdyby však jeho otcem nebyl zrovna Voldemort, nechal by se tou představou i zlákat a se Smrtijedem by odešel. Místo toho utíkal pryč směrem ke krbům. Brumbál teď v ředitelně určitě nebude, takže kdyby se odletaxoval tam, mohlo by to být v pořádku.
Jako lusknutím prstu se před ním zjevila další osoba v černé kápi a jízlivě se zasmála.
"No tak, chlapešku," promluvila přesládlým skřehotavým hlasem. "Půjdeš teď hezky za tatínkem."
Podle hlasu poznal Harry Bellatrix Lestrangeovou, o které mu vyprávěl Neville. Mučila jeho rodiče dokud nezešíleli. To Harry vyděsilo ještě víc a hnal se od obou pryč. Ani si neuvědomil jakou pitomost udělal, když vběhl přímo do nitra všeho dění.
Vzpamatoval se až tehdy, když mu kolem ucha proletěl zelený paprsek. Bellatrix Lestrangeová s Averym, kteří se Harryho před tím pokoušeli chytit, při tom pohledu na smrtící kletbu, která se prohnala těsně kolem Harryho, zatajili dech. Nechtěli ani pomyslet na to, co by jim Pán zla udělal, kdyby mu přinesli mrtvého syna. Oba dva zároveň se proto rozběhli k Harrymu.
Chlapec se zatím úspěšně proplétal mezi bojujícími čaroději. Vytáhl i hůlku a občas kolem sebe začaroval jednoduché Protego. Když měl na ráně pár Smrtijedů, poslal na ně mdloby ale jinak se do souboje nijak zvlášť nezapojoval. V prvé řadě utíkal před dvěma Smrtijedy, kteří mu byli neustále v patách a protože měli delší nohy, čím dál víc se přibližovali.
Začínal se potit únavou a pomalu mu docházel dech. Jeho jedinou motivací bylo to, že už se vzdálil od skupinky bojujících čarodějů a utíkal směrem ke krbům.
"Mdloby na tebe," vykřikla Bellatrix Lestrangeová. Kletba zasáhla Harryho přímo do zad a ten se skácel k zemi.
Chvíli na to přiběhli oba Smrtijedi k omaráčenému chlapci.
"Heh, ten nám ale dal. Myslel jsem, že to nepřežije," poznamenal Avery, když si k chlapci přiklekl. Nebyl zvyklý na takové běhání a tak byl dost zadýchaný.
"Nechápu proč utíkal," řekla Bellatrix. "Mě by bylo ctí, být potomkem Pána zla."
Avery s ní tak úplně nesouhlasil. Věděl, že chlapec, jakožto jediný syn, to bude mít s Voldemortem těžké. Ale co mu bylo po tom...
"Jinak se mu nic nestalo?" zeptal se Avery.
"Myslím, že ne,"odpověděla Bellatrix a uchopila Harryho za paži. Vmžiku oba zmizeli a Avery zůstal klečet sám na černé podlaze ministerského átria.
Všiml si opodál ležící hůlky. Musela chlapci vypadnout, když ho Bellatrix omráčila. Vzal hůlku a taktéž se přemístil pryč, alespoň měl záminku opustit tento nesmyslný souboj.

*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*

"Tome, nechoď tam," žádala Marion již poněkolikáté svého muže. "Nemá smysl zničit celé ministerstvo. Smrtijedi ho určitě co nevidět přivedou."
Odpovědí jí bylo jen mrzuté zamručení.
Seděli takhle u stolu všichni tři, Marion, Susan i Voldemort a čekali na jakékoliv zprávy o vývoji situací na ministerstvu. V celé rezidenci bylo hrobové ticho. Všichni Smrtijedi totiž zrovna bojovali na ministerstvu. Dokonce ani u vchodu do vězení nikdo nehlídal.
"Co uděláme s tím klukem? Neville se myslím jmenuje," zeptala se Susan.
"Co by, zabijeme ho," prohodil Voldemort.
"Ne vymažeme mu paměť a pošleme ho zpátky domů," řekla Marion.
Voldemort jen pokčil rameny. Momentálně měl větší starosti než nějakého hloupého kluka, který ho naštval tak, že by měl být rád, že ještě žije.
"Když se o to postaráš, klidně, je mi to jedno," odpověděl.
Marion už se chtěla zvednout a dojít pro chlapce, když se ze vstupní síně ozvalo hlasité "puk".
Všichni tři okamžitě vstali od stolu a pospíchali ke zdroji zvuku.
Ve vstupní síni našli Bellatrix s nehybným tělem malého chlapce.
"Snad není..." vyděsila se Marion.
"Můj pane," řekla Bellatrix. "Nemohla jsem jinak, pořád utíkal. Omráčila jsem ho."
Marion si úlevně oddechla.
"A to jsi jako nemohla použít Petrificus?!" rozčílil se Voldemort.
"Já-"
"Tak ona bude omračovat mého syna," šílel dál. "Jak dlouho podle tebe máme čekat než se probudí?!"
"Důležité je, že je naživu, ne?" řekla Marion a přiklekla k Harrymu.
"Kde jste ho našli?" zeptala se Susan.
"Plížil se v átriu směrem k letaxovým krbům," oznámila Bellatrix. "Avery si ho všimnul a šel pro něj, jenže než se s ním stačil přemístit, on utekl. Musela jsem se přemístit před něj, ale on utekl zase. Vletěl přímo doprostřed boje a běžel zase směrem ke krbům. Když jsme se ocitli mimo, tak jsem jej omráčila, jinak by se odletaxoval."
"Takže už to ví," konstatovala Susan. "Jinak by před vámi neutíkal."
V další konverzaci je vyrušil Avery, který se také přemístil do Temného sídla. Když si všimnul Voldemortova nevraživého výrazu, poklonil se a podal mu Harryho hůlku.
"Prosím pane," řekl. "Myslím, že mu vypadla, když padal."
Voldemort vztekle chňapl po hůlce a zkoumavě se na ni zadíval. Cesmínové dřevo a jádro z fénixe. Potěšeně se usmál, protože ta jeho hůlka byla taky taková. Schoval Harryho hůlku do kapsy svého hábitu a rozhlédl se po ostatních.
Marion klečela u Harryho, Susan jen stála a pozorovala je a ti dva zbylí hlupáci před ním klečeli a dívali se do země.
"Běžte na ministerstvo a odvolejte to," poručil jim.
Oba se jako na povel přemístili.
"Doneseme ho do ložnice a počkáme až se probudí," kývl směrem ke své ženě.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cass Cass | 11. prosince 2014 v 18:05 | Reagovat

Těžko říct, co je lepší. Pravdou ale je, že nerada dlouho čekám na nové kapitoly, ale zase nemám ráda, když jsou kapitoly moc krátké. :-)
Je to dosti zapeklitá otázka, ale zase nemám dojem, že by tato kapitola byla nějak moc krátká. Takže pokud si kapitoly udrží tuhle délku, budu spokojená.

2 CherryPie CherryPie | 11. prosince 2014 v 22:41 | Reagovat

[1]: Taky to spíš vidím na kratší kapitoly, ale častěji přidávané :-)
Ale raději se chci zeptat, co na to říkáte vy.
Z vlastní zkušenosti vím, že čím déle píšu v kuse, tím je to horší :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama