Stav rozepsaných povídek:

I'm just gonna hurt you- 0%
Nová budoucnost II 4.kapitola- 75%
Aktualizováno: 18.8.2017


Šílená výprava 4.kapitola

9. prosince 2014 v 18:58 | CherryPie |  PJ- Šílená výprava

Je tu nová kapitolka :) Je hodně krátká a nic zásadního se v ní neděje. Chtěla bych jenom totiž vědět, jestli vás tato povídka baví. Zatím jsem registrovala jen dva ohlasy ať už v komentářích, anketě nebo hodnocení a i celková návštěvnost této povídky je slabá. Tak jsem si řekla, že toho na chvíli nechám. Povídky s fandomu PJ nejsou ani celkově na internetu moc oblíbené (oproti HP nebo LOTR) a tak jsem od toho ani moc nečekala :D
Touto kratinkou kapitolkou celou povídku pozastavuju. Kdyby se přece jenom našel někdo, kdo by tuto povídku četl, určitě bych byla ráda, kdyby jste dali nějakým způsobem najevo, že ji čtete. Ať už komentářem, anketou nebo hvězdičkovým ohodnocením.
Dostala jsem totiž momentálně nápad na novou povídku a i když bych tuto někdy ráda dokončila, chci vyzkoušet i něco jiného. Nějáký předběžný děj této povídky mám pořád uložený a určitě se k ní chystám vrátit. Teď když ji ale nikdo moc nečte a já mám plno dalších nápadů je podle mě rozumější ji na chvíli pozastavit :)



Celou noc Rachel nezamhouřila oka. Stále ležela na zádech ve své obytné jeskyni a nepřítomně hleděla do stropu. Z nadcházející výpravy měla velký strach. Věděla sice, že po ní nestvůry nepůjdou, protože ona je obyčejný smrtelník, ale i přesto všechno měla strach. Mohla by něco pokazit a pak by kvůli ní zemřel někdo z jejich přátel.
Po poradě, když ji Cheirón poslal pro zbraň, musela požádat Annabeth, aby ji pomohla s výběrem. Tvářila se pěkně naštvaně a byla přímo nesnesitelná. S Annabeth se nikdy moc nemusela, prvním důvodem byl Percy a tím druhým byl zase Percy. Annabeth musela být zlostí nepříčetná, když ji Cheirón vyzval ať se zúčastní výpravy, pomyslela si Rachel. Představa toho, že Annabeth tentokrát něčím naštvala ona byla velmí příjemná a Rachel se poprvé za celou noc usmála.

V Athénině srubu Annabeth taky nemohla usnout. Celou noc sebou házela a mračila se. Ona se snad té malé zrzavé zrůdy nezbaví. Ve zbrojnici jí vybrala jednoduchou malou dýku. Kdyby jí dala meč, mohla by si o svých bojových schopnostech moc myslet a pak by se příliš pletla do bojů s nestvůrami, což by nemuselo skončit zrovna nejlépe. A Annabeth přímo nenáviděla, když musela bránit někoho jiného, ještě když měla problém sama se sebou.
Nejvíc jí ale vrtalo hlavou, čím pojedou. Podle všeho se měli dostat až do Austrálie, což by bylo nejlepší letecky. Když vzala v potaz to, že Percy nemůže letět letadlem, protože mu to Zeus z nějakého jen bohům pochopitelného důvodu zakázal, musela tuto možnost vypustit. Zbývá už jedině loď, to se Percymu určitě bude líbit. Vzpomínala, jak byl celý nadšený z toho, když pluli lodí v Moři nestvůr. Tehdy jim oběma bylo třináct a vydali se hledat Zlaté rouno a kamaráda Grovera, který se mezitím maskoval za kyklopovu nevěstu.
Na Grovera se pochopitelně taky těšila. Ráda by si zopakovala staré časy, když byli všichni na výpravě poprvé. V záplavě vzpomínek nakonec usnula a tvrdě dřímala až do rána.

V lese to byl zase Grover, kdo nemohl usnout. Ležel i se svou přítelkyní Juniper pod velkým bukem na mýtince na kraji lesa a pozoroval hvězdy. Stejně jako Annabeth se neubránil vzpomínkám a připomínal si poslední slova Zoe Večernice: "Hvězdy. Zase vidím hvězdy má paní."
Moc tu holku sice nemusel, byla moc upjatá, ale to že věděla, že zemře a přesto s nima tehdy na výpravu šla, jí zajistilo Groverův obdiv.
Z mýtinky šlo krásně vidět na celý Tábor polokrevných. Všude vládla tma, jen v Hermově srubu se stále svítilo. Travis a Connor buď zase něco ukradli a teď se tím chlubí ostatním nebo chystají další lumpárnu. Ti dva se za ty roky vůbec nezměnili a i on sám nepočítal s tím, že se kdy změní.

Nico di Angelo v Hádově srubu se zrovna přetočil na záda a propletl si prsty na hrudi. Moc se mu na výpravu nechtělo, raději by chodil někde po podsvětí a sem tam prohodil pár slov s mrtvými. S jedním polobohem v Elysiu se dobře povídalo a on za ním často chodil.
Výprava s věčně chytrou Annabeth, která vždy měla poslední slovo, poněkud přihlouplým satyrem Groverem, umělecky nadaným orákulem Rachel a mírně šíleným Percym ho moc nenadchla. Přesně tušil, že jediný kdo s ním prohodí pár normálních slov bude jen Grover. Annabeth s Rachel si budou dál bojovat svoji tichou válku mezi sebou a s Percym se nějak bavit nechtěl...


Jediný kdo tu noc klidně spal byl Percy. S peřinou odkopanou až někde po kolena mu musela být jistě zima, ale v tvrdém spánku to asi nějak nevnímal. Jako jediný totiž s nadcházejicí výpravou neměl velký problém.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rohlík Rohlík | 25. prosince 2014 v 23:00 | Reagovat

Wtf? To jsem jediná,co to čte? Vždyť je to podle mě absolutně super! Rozhodně pokračuj! :-)

2 CherryPie CherryPie | 26. prosince 2014 v 12:40 | Reagovat

[1]: Děkuju moc :) komentář mě teď celkem nakopl tak pokud budu mít čas, něco napíšu :-)

3 Terka Terka | 1. ledna 2015 v 17:16 | Reagovat

Hrozně dlouho na internetu hledám nějakou fanouškovskou povídku o Percym Jacksonovi! A konečně jsem jí našla! Doufám, že napíšeš další kapitoly! Btw. Čtu i syna Pána zla a je to úžasný! Máš talent!! :-)

4 Irith Irith | Web | 24. června 2015 v 19:07 | Reagovat

Mňo, tak už to čtu také :-)
Mám hrozně ráda Nica di Angelo, takže tuto povídku budu sledovat i nadále :-)
Připiš si dalšího čtenáře.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama