Stav rozepsaných povídek:

I'm just gonna hurt you- 0%
Nová budoucnost II 4.kapitola- 75%
Aktualizováno: 18.8.2017


Laurieth: Battle of Lonely Mountain 7.kapitola

30. prosince 2014 v 19:50 | CherryPie |  Laurieth: Battle of Lonely Mountain
Jsem tady s novou kapitolkou. V této se nic zajímavého nestane, ale víc textu mi blog nějak nechce do jednoho článku přijmout. Tak jsem to nějak rozdělila :)
Doufám, že se bude líbit. A nezapomeňte hlasovat v anketě. Je to jedna z možností jak ovlivnit děj této povídky ;)



Trpaslíci byli nasycení a odpočinutí a navíc scházeli z kopce, takže během cesty neslyšela z jejich strany žádné reptání. Nebýt trpaslíků a jejich spropadených dek, helmic a brnění, mohla jet klidně na Athelas a nemusela by se vedle ní pěšky trmácet takovou dálku. Jenže klisna byla naložená a s tím se nedalo nic dělat.
Když byli trpaslíci zticha neměli žádné připomínky k obtížnosti cesty, Laurieth připadalo, že trasa rychleji ubíhá. Tentokrát kráčela vzadu, protože už nemohla snést Thorina, který za každou cenu musel mít poslední slovo ve všech jejich slovních potyčkách. Trpaslíky jako takové měla ráda, ale tomu černovlasému vepředu nemohla přijít na chuť. Když spolu tehdy v noci mluvili osamotě, zdál se jí milý. Jeho nálada se však na druhý den ráno rapidně zhoršila a od té doby se nezlepšila.
Zrovna se nacházeli na úpatí Mlžných hor, ze kterého byl vidět už i Temný hvozd. Stačilo ujít už jen pár kroků a mohou přejít přes řeku Skalnatý Brod, která se na jihu vlévá do Anduiny. Bilbo se těšil, že Anduinu uvidí, ale když mu včera večer Oin vysvětlil, že půjdou jenom přes její severní přítok, pocítil velké zklamání. Tolik se o ní výprávělo a on ji neuvidí.
"Neboj se," řekla ten večer Laurieth. "Až pojedeme nazpátek, vezmu tě k ní. Bez těhle nabručených chlapíků to stihnem."
Na to se spustila ostrá hádka a Thorin teď šel ve předu a dokazoval všem, že dokáže najít cestu i bez Laurieth. Elfku na tom nejvíce pobavilo to, že Thorin sice dokazuje, že se umí orientovat, ale vtip byl v tom, že cesta vedla jenom rovně a bez odboček, takže by se tu neztratil ani Bilbo, který tuy šel prvně. Raději ho ale nepopichovala a stáhla se na konec průvodu. Kráčela teď vedle Bilba a Athelas, kteří se stali mezitím co putovali, dobrými přáteli.
Když přecházeli po malém můstku přes Skalnatý Brod, začínala být Laurieth nervózní. Mohli by je potkat Lesní elfové. Dobře věděla, že Thorin z duše nesnáší jejich krále Thranduila. Kdyby je chytili, nejspíš by je zavřeli do žalářů a bylo by po výpravě. Věděla jen, že by je nezabili. Elfové si váží i těch smrtelných životů. I když u krále Thranduila nikdy nikdo nevěděl, co udělá. Byl nevyzpytatelný. A taky dost vychytralý a příliš hrdý. Jednal jen s lidmi, kteří mu mohli něco nabídnout na oplátku. Stačilo jen, aby Thorin řekl něco špatně a mohli je vážně někam zavřít. A doufat u Thorina, že se bude držet na uzdě, bylo naivní. Z toho usoudila, že bude lepší se lesním elfům vyhnout nebo se alespoň o to pokusit. Potom tu byly povídačky o obřích pavoucích, kteří pravidelně podnikají invaze na Temný hvozd a lesní elfové s nimi mají mnoho práce. Kdyby je pavouci napadli, trpaslíci se svými bojovými pokřiky by stejně lesní elfy přilákali. Tlouct jim do hlavy to, že při boji nemají řvát rozhodně nemělo cenu. Proto se raději v duchu modlila: žádní pavouci, žádní lesní elfové!

oOoOo

Temný hvozd vypadal z blízka ještě hrozivěji než z dálky. Přestože venku planula jasné podzimní slunce, ve hvozdě jakoby byla noc nebo alespoň večer. V dálce mezi stromy se objevovala mlha, která dávala lesu ještě strašidelnější nádech.
"Nezapomeňte," připomínala ještě trpaslíkům. "Nescházejte z cesty! Možná se vás bude les pokoušet zmást."
Bilbo vyděšeně polkl a sevřel ještě pevněji voodítko, na kterém vedl Athelas.
"Můžeš prosím vést Athelas?" požádala ho Laurieth, když viděla jak nervózně přešlapuje. Klisna se jen tak něčeho nevyděsí a mohla by mu dodat pocit bezpečí, který jak už si Laurieth všimla, vyhledával od příhody se skřety. "Mohla by se zaběhnout. Les je zrádný."
Hobit přikývl a hodně se mu ulevilo.
"Vždyť jsi sama říkala, že jsi tam nikdy nebyla," zavrčel Thorin. "Tak nás tu nepoučuj, když sama nevíš, co nás tam čeká."
"Milý trpaslíku," reagovala jízlivě Laurieth. "Narozdíl od tebe se cítím být zodpovědná za naše životy a pokud mám čelit něčemu neznámému získám si o tom nejprve infromace, než se do nečeho pustím."
"Odkdy tobě záleží na nás?"
"Jste moji přátelé. Což ty nemůžeš pochopit, protože tebe zajímá jen tvůj poklad, hora a hlavně Arcikam."
Cítila, že se trefila do černého, protože Thorin zaťal pěsti. Dřív nebo později by čekala, že se na ni vrhne s nožem, ale Balinova ruka, která přistála na jeho rameně, jej zastavila.
"Přestaňme se hádat," požádal vlídně a sundal ruku z Thorinova ramena.
"Ona se hádá," křikl Thorin.
"Já si nezačala," oponovala elfka.
"Jste jako malé děti," vložil se do toho Glóin.
Ostatní trpaslíci souhlasně pokývali hlavami.
"Přesto bych byl raději, kdyby šla Laurieth první," řekl Kili. "Přece jenom toho o Temném hvozdě ví víc než my všichni dohromady."
Laurieth s úsměvem přikývla a vešla jako první do lesa. Za ní se hned vydal Thorin a když míjel Kiliho, něco na něj vztekle zamumlal. Kili předpokládal, že to něco znělo jako "zrádce"
Jen se nad tím pusmál. Znal Thorinovy nálady a za tu dobu už se naučil si z nich nic nedělat. Jeho bratr Fili ho hned následoval a pobaveně na něj mrknul. Nejspíš taky slyšel Thorinovu urážku mířenou na Kiliho.
Glóin, který s Bilbem uzavíral skupinu, se na hobita usmál.
"Kolik že je té elfce vlbec let?" zeptal se ho trpaslík.
"Netuším," pověděl Bilbo. "Vypadá tak na dvacet až dvacet pět."
Na to se Glóin rozesmál. Tak hrdelně až se to rozléhalo po celém lese. Hejno vran, které sídlilo v korunách stromů se poplašeně rozlétlo.
"Škoda, že jste si nevzali lesní roh," prohodila vepředu vztekle Laurieth. "Mohli jste tak nadělat ještě víc rámusu."
Glóin se raději ztišil. Elfka měla pravdu, raději by měli být zticha a vyhnout se tak nepříjemnostem. Znovu se zadíval na Bilba. Měl nutkání se ještě víc rozesmát nad jeho nechápavým výrazem, ale udržel se.
"Prej dvacet pět," uchechtl se. "Elfové jsou nesmrtelní. Mohou mít tisíc let a budou vypadat stále mladě."
Bilbo nemohl uvěřit tomu, co slyší. Litoval toho, že když v hospodě mluvili hobiti o elfech, neposlouchal je. Veděl jen to, že mají špičaté uši, dlouhé vlasy a jsou to dobří bojovníci. To že jsou nesmrtelní nevěděl.
"A ve válce taky nepadnou?" zeptal se zvědavě. Pokud jsou elfové nesmrtelní po všech stránkách, už dávno mohli ovládnout celou Středozem.
"Ne to nejsou," odpověděl Glóin. "Můžeš je zabít mečem nebo tak. Ale stáří na ně nedolehne. I když staršího elfa poznáš. Nevím jak bych ti popsal jak se liší starší elf od mladšího, prostě to vždy nějak dokážeš určit. Možná to z nich vyzařuje, to netuším. Alespoň já to takhle vždycky odhadnu."
"To je neuvěřitelné," vydechl Bilbo. Zadíval se dopředu na Laurieth a snažil se odhadnout, kolik jí tak může být. Bylo přímo k neuvěření mít před sebou nestárnoucí bytost.
"Já bych jí tipoval tak sto padesát," prohodil Dwalin, který pochodoval před nimi a poslouchal jejich rozhovor.
"Hmm, to ne bude starší," hádal Glóin. "Možná tak dvě stě a víc."
"Kolik je třeba Elrondovi?" zeptal se znenadání Bilbo.
"To netuším. Možná něco kolem pár tisíců let," odtušil Dwalin.
"Páni," Bilbo se nestačil divit. Ale když tak porovnával Laurieth a Elronda, elf mu připadal starší. Oproti Laurieth vypadal moudřeji a i jeho rysy značily bohaté zkušenosti. Možná byl i uvědomělejší než Laurieth. Musel dát Glóinovi za pravdu, nevědel proč, ale Elrond mu přišel starší.
"Já zase myslím, že jí bude tak pět set," připojil se do debaty Dori.
"Ale to ne," oponoval Dwalin. "S elfy jsem se párkrát setkal a myslím, že tahle bude mít tak maximálně dvěstě padesát."
"Já taky elfy potkal a říkám, že má tak tři sta let," tipoval Glóin.
"Je mi sto devadesát šest, pánové," ozval se ženský hlas zepředu. Laurieth je poslouchala už delší dobu a celkem se pobavila nad jejich dohady. Někdy svůj vytříbený elfí sluch zbožňovala, při hlučných slavnostech by jej však nejradši neměla.
Trpaslíci i hobit už dál nemluvili. Cítili se trochu trapně, když je tak odposlouchávala. Bilbo na ni však stále fascinovaně hleděl. Teď už věděl, kde se u elfů bere tak úžásný bojový výcvik. Mají klidně i několik stovek let čas než se vytrénují k dokonalosti.

oOoOo

Cesta hvozdem začínala být po hodině chůze zvláštnější a zvláštnější. První příznaky se objevily na Bifurovi. Z ničeho nic se zastavil a zíral do prázdna.
"Vídíte to taky?" zeptal se.
"Ne," odpověděl nechápavě Bofur a snažil se pohlédnout do míst, kde zíral jeho společník.
"Už mu z toho hrabe," prohlásila Laurieth. "Teď už to bude čím dál horší."
Bifur se přece jenom na konec vzpamatoval. Nedokázal však říct, na co se to předtím tak udiveně díval.
Situaci neprospívalo ani nedostatek světla. Větve stromů byly tak hustě propletené, že sluneční svit sem pronikl jen na pár ojedinělých místech. Mlha, podobná té na Mlžných horách akorát strašidelnější, dovolovala trpaslíkům vidět jen dva metry okolo sebe, dál už jenom bílo.
Bilbo měl čím dál horší pocit. Připadalo mu jakoby chodili pořád v kruhu. Strom s obrovskou dírou v kmenu přece už viděl několikrát. Držel se však ostatních a raději nic nenamítal. Laurieth je přece varovala, že les se je může pokusit zmást.
Pocity se ani za dalších pár hodin cesty nezměnily. Pořád měl Bilbo pocit, že chodí v kruhu, alespoň už však nevídal onen strom s dírou v kmeni, tentokrát to byl kámen ve tvaru skřetí hlavy. Když kámen viděl poprvé, vyděsil se, protože vážně vypadal jako hlava skřeta, který je k vám otočený zády.
Nevěděl jak jsou na tom ostatní, možná nic nepociťovali nebo to dokonale skrývali. Každopádně si udržovali ty samé stálé kamenné masky. V jedné chvíli mu připadali jako náměsíční, ale myšlenku hned zahnal, protože to bylo absurdní. Když nad tím ale tak uvažoval, nemohl si být jistý, jestli jeho přátelé nejsou pod vlivem lesa. To by vysvětlovalo ty kamenné tváře.
"Dwaline?" zašeptal na trpaslíka před ním.
Dwalin se zastavil a otočil se.
"Ano?" odpověděl dutým hlasem. Bilbo vyděšeně vykřikl. Dwalinovy oči byly bez panenek, jenom mléčně bílé. Svým výkřikem upozornil i ostatní. Všichni se otočili a několik párů mléčně bílých očí se teď poutalo jen na něj.
Začal vyděšeně couvat, ale narazil do Athelas, která stála za ním. Zběsile se otočil a pohlédl do očí grošované klisny. Její oči postrádaly panenky jako u všech ostatních. Bilbo vykřikl znovu a zděšením se mu podlomily nohy. Seděl zmateně na zemi a čekal co se s ním stane. Trpaslíci však stáli a zírali na něj.
Netrvalo dlouho a ze skupinky přihlížejících trpaslíků se k němu prodrala vysoká postava s bílými vlasy a stejně práznými oči. Klekla si před něj a natočila hlavu na pravo jakoby ho pozorovala.
Pak něco nesrozumitelně zamumlala a pokynula rukou k jednomu stojícímu trpaslíkovi.
Ten poodešel stranou a zmizel Bilbovi z dohledu.
Žena s bílými vlasy a oči vydávala zvláštní a naléhavé zvuky. Občas s Bilbem zatřepala a on cítil drápy. Ostré dlouhé drápy, jak se mu zarývají do kůže. Vykřikl zděšením a chtěl se od té bílé čarodějnice nebo co to bylo dostat co nejdál. Očarovala jeho přátele a teď se o to pokoušela i u něj. Musel pryč.
Než však stačil něco podniknout na svoji záchranu, uviděl jednoho z trpaslíků, kterého čarodějnice poslala pryč, jak se vrací. V rukou nesl nějakou nádobu a v ní něco neuvěřitelného! Třpytilo se to jako nejkrásnější diamanty a Bilbo je chtěl mít. Možná to bude mithril, pomyslel si. Ta myšlenka ho přinutila vyskočit na nohy. Chtěl se přiřítit k trpaslíkovi, ale něčí ruka ho srazila zpátky na zem. Trpaslík se stále přibližoval. Bílá čarodějnice něco zamumlala a chytila Bilba za rameno. Opět ucítil drápy deroucí se mu přes kůži a zaškubal sebou. Trpaslík s mithrilem byl teď tři kroky od něj. Zvedl nádobu s mitrilem nad hlavu a pomalu ji nakláněl.
"Ne!" zaječel Bilbo. Vždyť ten blázen chtěl tu krásu rozházet po zemi!
Stisk čarodějnice ještě zesílil když sebou Bilbo začal škubat ve snažení zabránit ztrátě tak ceného šperku. Z leva se přidala další ruka s dalšími drápy a tak už nemohl zabránit vůbec ničemu.
Trpaslík pomalu nádobu naklonil a spustil na Bilba to okouzlující množství...
...vody?!
Bílá čarodějnice zmizela a místo ní před ním klečela Laurieth se starostlivým výrazem. Nad Bilbem stál s vědrem Fili a pobaveně se smál. Glóin hobita držel za druhé rameno a mračil se.
"Co jsi viděl?" zeptal se Thorin stojící opodál. Panenky už mu naštěstí nescházely a vůbec každý byl úplně jako před tím. Podíval se za sebe na Athelas, která pokojně stála a stříhala ušima.
"Já..." stále tomu nemohl uvěřit. "Všichni jste měli zvláštní oči. A ty jsi měla ještě k tomu bílé vlasy." Ukázal na Laurieth. "A ostré drápy."
"Zajímavé," poznamenala.
"A...a v tom vědru byl mithril a ty jsi ho chtěl vysypat," blekotal zmateně Bilbo a ukazoval na Filiho.
"Zajímavé," opakoval Fili.
"Předpokládám, že Gandalf mluvil přesně o tomhle. Halucinace," řekla Laurieth.
"Pojď Bilbo, půjdeš se mnou," nabídl mu Balin vlídně ruku. Bilbo celý mokrý ji s vděčností přijal. Tak tak se ale udržel na nohou. Zakymácel se a málem by upadl, kdyby ho Bifur nepodepřel.
"Raději poneseme náklad pro Athelas chvíli my, aby se Bilbo mohl posadit a nemusel se přemáhat," navrhla Laurieth.
Pozbytek cesty se tedy Bilbo vezl. Na koni seděl sice poprvé a hobiti měli všeobecně z koní respekt, ale bylo to daleko příjemnější než jít pěšky. Možná že až se vrátí, pořídí si poníka.
Cesta byla poklidná. Čím víc se ale dostávali do středu lesa, tím víc se vracel ten špatný pocit. Jakoby ho něco sledovalo z korun stromů. Tentokrát to ale nehodlal nechat zajít tak daleko jako předtím.
"Baline," oslovil nejistě trpaslíka vedoucího Athelas. "Myslím, že se to vrací."
Než Balin stačil něco odpovědět, předběhla ho Laurieth.
"Nevrací, je to skutečné," řekla pomalu. "Pavouci."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 1. ledna 2015 v 10:27 | Reagovat

Piš dál, hrozně se těším. :D A nechtěla bys být se mnou SB? :)

2 CherryPie CherryPie | 1. ledna 2015 v 13:34 | Reagovat

[1]: to by bylo super :) ještě jsem nikoho nenašla

3 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 1. ledna 2015 v 16:52 | Reagovat

[2]: Bezva, tak si dáme odkazy :) (hurááá, další SB :D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama