Stav rozepsaných povídek:

I'm just gonna hurt you- 0%
Nová budoucnost II 4.kapitola- 75%
Aktualizováno: 18.8.2017


Syn Pána zla 6.kapitola

1. listopadu 2014 v 9:07 | CherryPie |  HP-Syn Pána Zla

Ahoj, nová kapitola je tady. Trvala mi trochu dýl než obyvkle, ale nakonec je přece jne tady. Jde poznat, že skončily prázdniny a toho času zase ubylo.
Doufám, že se bude líbit. Tato kapitola byla spíš taková seznamovací. V příští už začne Harry pomalu plánovat akci na ministertvo a Marion mu bude chtít nějákým nenápadným způsobem sebrat vlasy.
Děkuju všem, co povídku ohodnotili a ještě více těm, kteří ji okomentovali. Ani nevíte jakou radost mi to udělalo :)


První hodinu lektvarů nezačal Harry zrovna nejlépe. S Ronem a Hermionou zabloudili změtí chodeb a přestože vyšli ze společenské místnosti půl hodinu před začátkem vyučování (Hermiona tušila, že se ztratí), stejně přišli pozdě. Profesor Snape odebral nebelvíru 20 bodů za každého, i když zmeškali jenom tři minuty z vyučování.
"Někoho si pro začátek vyzkoušíme," pronesl nebezpečně Snape.
"K čemu se používá roh jednorožce?" zeptal se. Hermionina ruka okamžitě vystřelila do vzduchu. Snape ovšem dělal, jakoby nic neviděl a pokračoval dál.
"Tak třeba Potter," řekl a rozhlédl se po třídě. Harry přišel pozděj než ostatní, a tak na něj zbylo místo až vzadu v lavici a nešlo ho moc vidět.
"Kdepak si sedla naše nová celebrita? Starý přítel moudrého klobouku?" ušklíbl se profesor lektvarů.
"Celebrita je zde, pane," postavil se Harry s úsměvem na tváři. Pokusil se ignorovat Hermionin varovný pohled a místo toho dál ukazovat profesorovi, že se ho nebojí, jako někteří, kteří se už teď krčili v lavici.
"Odpovězte na mou otázku, Pottere!" vyštěkl Snape. Harryho úsměv ho neuvěřitelně rozčiloval.
"Myslím, že se používá k lektvarům," odpověděl Harry
"To je jasné, že k lektvarům, Pottere, jinak bych se o něm nezmínil! Ale co čekat od někoho z vaší inteligencí," prskal Snape. Urážet studenty mu dělalo neskutečnou radost, ale chlapec se dál usmíval jako sluničko a Snapea to vytáčelo k nepříčetnosti.
"Celebrity nikdy nepřekypují inteligencí," odpověděl Harry. "Alespoň ty v mudlovském světě ne."
"Strhávám Nebelvíru deset bodů za pitomé poznámky!" zvolal vítězoslavně Snape. "A teď už buďte zticha,Pottere, vaší hlouposti si užiju po celý rok dost."
"Já si zase po celý rok určitě užiju plno vaší neuvěřitelné inteligence a urážek na moji adresu," rozčílil se Harry.
"Strhávám Nebelvíru-,"
"Klidně si strhněte kolik chcete, stejně jsme ještě nezačali ani body přidávat. Ale když vás to baví."
"Máte školní trest! V sedm hodin v mém kabinetu."
"Bude mi nesmírnou ctí," řekl ironicky Harry a posadil se. Ron vedle něj ho poplácal po zádech a uznale na něj mrknul. Hermiona jen kroutila hlavou.
Po hodině lektvarů, při které už Snape nikoho nevyvolal, raději, šli všichni tři směrem k učebně obrany proti černé magii. Po cestě dávala Hermiona Harrymu kázání o tom, jak by se měl chovat a také mu několikrát vmetla do obličeje to, že se neumí ovládat.
V učebně si raději znova sedl s Ronem dozadu, aby se neopakovalo, to co v lektvarech. Harry strávil v sirotčinci hodně času sám nebo se Skippy a moc s lidmi jednat neuměl a pak se stávalo, že nevěděl, kdy je nejvhodnější zůstat mlčet. Jeho úžovka mu stále spala v rukávu, jestli hadi vůbec dokážou spát. Dokonce si rukáv jedním šikovným kouzlem zabezpečil, aby nevypadla, ale mohla vylézt kdykoliv bude chtít. Bylo to jednoduché kouzlo z učebnice, avšak účinné.
Když se posadil poslední žák, profesorka obrany proti černé magii vstala od stolu a usmála se na třídu. Všichni, kromě některých Zmijozelů, přesněji Malfoye, úsměv opětovali. Oproti Snapeovi byla tahle profesorka příjemná změna.
"Dobrý den," pozdravila jemným, ale sebejistým hlasem. "Jsem Jane Brightová."
"Určitě jste se už stačili podívat do svých učebnic a zjistit, co se budeme učit. Zkusíme teda, jestli si někdo něco zapamatoval."
Harry s Ronem si vyměnili pobavené pohledy. Dneska je asi děsně moderní, zkoušet hned první den školy.
"Na začátku roku se budeme učit jen štíty, tím prvním bude-," zastavila se, protože Hermionina ruka neočekávaně vystřelila vzhůru přesně jako v hodině lektvarů. Profesorka dívce pokynula a Hermiona pyšně dokončila její větu.
"Protego," vyslovila opatrně, aby neudělala jedinou chybičku ve výslovnosti. Ovšem na takovém "protego" se toho moc pokazit nedalo.
"Výborně, slečno...?"
"Hermiona Grangerová."
"Výborně, slečno Grangerová, deset bodů pro Nebelvír," usmála se na ni profesorka.
Hermiona seděla před Harrym a Ronem a když se teď otočila, Harry ji moc dobře slyšel, jak říká: "Raději nemluv nebo přijdeme i o těch deset bodů, pitomče."
"Pokud chcete panu Potterovi něco sdělit, řekněte to hezky nahlas, slečno Grangerová," ozval se zepředu pevný hlas profesorky.
"Víte co by mě zajímalo?," zeptal se zničehonic Harry. Hermiona sevřela pěsti a potichu syčela jako papiňák.
"Ano?" odpověděla profesorka. Nemohla si pomoct a musela se trochu usmát, chlapec měl její oči a když se na ni dívaly, málem ji přešel i ten vztek z toho, že vyrušoval v hodině.
"Jak, k čertu víte, že se jmenuju Potter, když neznáte ani nikoho jiného?"
"To je v pořádku, profesorko, Harry si jen nedává pozor na jazyk," vložila se do toho nervózně Hermiona, když zjistila, že profesorka zřejmě neodečítá body za mluvení bez povolení vyučujícího. Profesorka se potutelně usmála a přistoupila ke svému stolu. Hermiona využila situace a sykla na Harryho: "Drž hubu, idiote!"
"Jak že jste ho to nazvala, slečno Grangerová?"
Jmenovaná dívka ztuhla a její už tak bledá pokožka byla ještě bledší.
"Já-," vykoktala po chvíli.
"Jak jste mu to řekla?" zeptala se rázněji profesorka. Nikdo přece nemůže jen tak nadávat jejímu synovi.
"Idiote," zašeptala Hermiona a sklonila hlavu.
"Neslyším!"
"Řekla jsem, že je idiot," řekla znovu Hermiona a její hluboké dýchání bylo slyšet až k Harrymu.
"Pane Pottere?" pohlédla profesorka na Harryho, aby jí odsouhlasil, to co Hermiona řekla.
"Nikdy jsem netvrdil opak," řekl místo toho. Ron už se neudržel a začal od potlačovaného smíchu kašlat a na Hermionině tváři se také trochu zacukaly koutky.
Marion na chvíli zavřela oči a v duchu se musela také usmát. Její syn byl opravdu kvítko. Jestli z něj Tom bude chtít udělat Smrtijeda, bude to mít vážně těžké.
"Vypadá to, že panu Potterovi se líbí být idiotem, a proto to raději nebudu řešit," řekla rozumně a vyznamně pohlédla na Hermionu. Poté se otočila na zbytek třídy, který tu scénku pobaveně pozoroval. Jakmile se k nim profesorka obrátila, všem ztvrdl úsměv a tvářili se opět vážně.
"Jáký je účinek kouzla Protego?" zeptala se. Tentokrá už Hermiona ruku nezvedla a raději pozbytek hodiny mlčela, Ron se stále usmíval nad Harryho výlevy v prvních dvou hodinách a Harryho zase pěkně štvalo, že mu profesorka neodpověděla na otázku.

Po večeři se Marion odebrala do svých komnat zjistit, co to Brumbál jejímu chlapci udělal. Nehorázně ji ovšem štvalo to, že Harry, který měl od malička vyrůstat v přepychu doteď žil v sirotčinci. Brumbál mu vzal úžasné dětsví a za to by mu nejraději utrhla hlavu.
Posadila se za stůl a ze šuplíku vytáhla myslánku. Pak přiložila hůlku na spánek a přemýšlela jen nad tou jedinou vzpomínkou, kterou chtěla vyndat a prozkoumat. Zpod její kůže se začínala tlačit ven stříbřitá hmota. Marion jí pomocí hůlky dala do myslánky. Nakonec do ní ponořila hlavu a objevila se ve Velké Síni,
"Harry Potter," zvolala profesorka McGonagalová a malý chlapec se začal protláčet davem ke stoličce. Marion mezitím přešla k Brumbálovi a čekala na ten správný okamžik. Když si Harry sedal čaroděj vytáhl hůlku a zašeptal: "Sequitur."
No jasně! Sledovací zaklínadlo. Co jiného mohla taky čekat. Brumbál teď určitě bude vědět, pokud se Harry hne z Bradavických pozemků. Nemůžou ho odvést, aniž by tím vzbudili pozornost.
Jedině, že by Snape uměl zhotovit nějáký lektvar, kterým by to kouzlo zrušil. Rychle schovala myslánku a zamířila ke dveřím. Je teprve něco kolem osmé hodiny, snad ho nebude rušit. Zřejmě mu bude muset říct pravdu. Před dveřmi se ještě zarazila. Vrátila se pro lektvar, který ruší učínek mnoholičného lektvaru. Snape by jí bez něj jen těžko uvěřil a byl ochotný něco namíchat.

Když po zaklepání vešla do profesorova kabinetu, první co uviděla byl její syn, jak naštvaně čistí kotlíky. Drhnul je z takovým zápalem, až měla strach, aby do kotlíků tou drátěnkou neudělal díru. Naštvaně pohlížel na Snapea, který seděl za svým stolem a opravoval eseje.
"Slečno Brightová," vzhlédl Snape od stolu. "Copak si přejete?"
Dokonce i Harry přestal drhnout kotlíky a zkoumavě je pozoroval.
"Nemáte co na práci, Pottere?" štěkl směrem k němu Snape a otočil se na profesorku.
"Mám jistý problém. Je to skouromé," odpověděla a pohlédla na Harryho, který z rohu místnosti špicloval uši.
"Mě si nevšímejte, jako bych tu nebyl," řekl Harry a zacpal si uši. Snape ho probodl pohledem a Marion se musela pro sebe v duchu usmát.
"Zmizte, Pottere!" zavrčel Snape. Chlapec rychlostí blesku vyletěl ze třídy a zavřel dveře. Snape pohlédl na ženu před ním.
"Nuže? Co potřebujete?" zeptal se.
Marion do sebe, místo odpovědi, nalila lektvar, který si vzala s sebou z pracovny. Chvíli stála a čekala, až jí lektvar vrátí podobu.
Když na Snapea pohlédla ve své pravé podobě, ve Snapeových očí se zračilo velké překvapení.
"Co tu děláte? Neměla byste tu být, až to zjistí Pán zla-"
"Ví o tom," skočila mu do řeči.
"Řekněme, Severusi, že jsem tu na tajné akci," usmála se.
"Co potom ode mě potřebujete?" zeptal se na oplátku.
"Lektvar, který ruší účinky kouzla Sequitur,"oznámila mu svůj požadavek. "Pokud ovšem takový lektvar existuje," dodala.
"Na co-?"
"Neptejte se, na co to chci, prostě mi ho uvařte," přerušila ho rázně. Snape byl poměrně v šoku. Zrovna teď k němu přijde Voldemortova žena a chce po něm nějaký lektvar a on ani nemůže vědět na co. Klidně by se vsadil o cokoliv, že o téhle "tajné akci" nemá Pán zla ani tušení.
"Lektvar dokážu připravit, ale potřebuji vlasy, člověka, na kterého bylo to kouzlo použito."
Získat vlasy Harryho Pottera, bez toho, aby si toho všimnul, se zdál být pro Marion jako nesplnitelný úkol. Mohla by prostě jít a někde na chodbě mu vyškubnout vlasy, ovšem kdyby se to doneslo k Brumbálovi, hned by věděl, že je něco v nepořádku. A mohla se vsadit, že ten starý blázen ví o všem, co se na hradě děje. Musí proto vymyslet na chlapce nějákou lest. Zní to jednoduše, ale Harry byl celkem všímavý kluk a mohl by její úmysly odhalit. Kdyby se dozvěděl pravdu, ani by jí to nevadilo, spíše naopak, ale byl tu ovšem pořád Brumbál, který by ho při první příležitosti sebral a odnesl pryč.
"Dobrá tedy," souhlasila. "Donesu vám ty vlasy."
Mezitím co si podávali ruce, malý černovlasý chlapec odlepil ucho od dveří a pelášil do společenské místnosti. Tak s tímhle se musí podělit s Ronem a Hermionou. Chtěl také navíc zjistit, co způsobuje kouzlo Seqiutur, Hermiona mu s tím určitě pomůže. Nejvíc se ale těšil, jak svým dvěma přátelům sdělí tu pikantní novinku, že jejich profesorka obrany proti černé magii je Voldemortova žena na tajné akci. Usmál se při představě jejich šokovaných obličejů.

Jakmile vtrhl do Nebelvírské společenské místnosti, vzal svoje překvapené přátele do nejvyšších pater hradu a pověděl jim všechno, co slyšel. O šokované obličeje ten večer nebylo nouze.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Domča Domča | E-mail | 1. listopadu 2014 v 20:35 | Reagovat

Tahle povídka je úžasná jen piš dál a to co nejrychleji. To jak odposlouchával mě dostalo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama