Stav rozepsaných povídek:

I'm just gonna hurt you- 0%
Nová budoucnost II 4.kapitola- 75%
Aktualizováno: 18.8.2017


Šílená výprava 3.kapitola

24. listopadu 2014 v 19:45 | CherryPie |  PJ- Šílená výprava

Nebetovaná :)



Porada u pinpongového stolu se ani tentokrát neobešla bez bohatého občerstvení a na speciální přání jednoho mlsného satyra se zde objevily i tortily. Ze všech srubů se shromáždili dva zástupci, aby prodiskutovali nově vyřknuté proroctví. A protože bylo letos v táboře srubů až příliš, někteří táborníci museli dokonce stát opření o zeď. Po necelých pěti minutách, než se všichni shromáždili, poskládali do tak malého prostoru a vyřešili svoje spory o místa na sezení, promluvil Cheirón: "Nuže, proroctví jsme slyšeli a zřejmě nám nezbývá nic jiného než ho naplnit."
Pan D., který seděl v čele stolu něco zamručel a vzal si další tyčinku. Jinak v místnosti zavládlo hrobové ticho a všichni s napětím čekali, co z Cheiróna vypadne.
"Rozebereme to postupně," začal po chvíli. "Pět na jihovýchod se vydá, do klokaní říše, kde stín války sedá-"
"Předpokládám, že je to Austrálie," hádala Annabeth. "Kde jinde žijí klokani?"
"Hmm, nevím, třeba v newyorské zoo?" neodpustil si Percy. Annabeth po něm šlehla pohledem, kterým naznačovala, že to vůbec vtipné nebylo.
"Ano, měl jsem podobné myšlenky, Annabeth," souhlasil Cheirón.
"Nevím, že by v Austrálii vypukla válka," ozvala se z rohu jedna ze zástupkyň Afroditina srubu. Její sestra vedle ní uznale pokývala hlavou na znamení souhlasu a prohrábla si vlasy.
"Myslím, že proroctví neříkalo, že je tam válka, ale že nejspíš brzy vypukne," poznamenal chlapec sedící vedle Annabeth.
"Po celém světě narůstají nepokoje, v Austrálii je to prej nejhorší," řekl Connor. "Prej je tam polovina lidí až příliš mírumilovná a polovina až příliš násilnická. V celém světe jsou naopak násilničtí všichni."
"Podle všeho to na polobohy nepůsobí, takže je něco špatně se smrtelníky," pokračoval Cheirón.
Na další chvíli padlo hrobové ticho přerušované jen protivným mlaskáním pana D., který seděl zabořený hluboko v křesle a chroupal svoje tyčinky.
"Mají v tom prsty nestvůry," proťala ticho Clarisse. "Rozhodně."
"Nestvůry jdou přece po polobozích, ne po smrtelnících," poznamenala Annabeth.
"Je to nějaký složitější plán," prohlásila rozhodně Clarisse.
"Je to blbost," řekla Annabeth.
"Tak hele, kolik jsi ty vůbec zabila nestvůr, že je dokážeš odhadovat?"
"Rozhodně víc-"
"Klid!" zaburácel Cheirón. "Myslím, že důvod nám bude vysvětlen až počas výpravy."
"Pak nad bohem již podruhé vítězství převezmou," citoval Cheirón. "Tato věta mě poněkud mate. Boha přece nemůže někdo jen tak přemoct a určitě ne dvakrát za sebou."
Zástupce Athénina srubu spolu s Annabeth zamyšleně přikyvovali hlavou.
Percy už to nemohl vydržet a vzal si z misky hrst hranolků. Možná tu řešili závažný problém, ale hlad byl momentálně přednější.
"Moudrost, moře a temnotu smrtelník novým proroctví oslní," pokračoval kentaur. "Tahle část nám zřejmě říká, kdo je pro tuto výpravu zvolen."
Většině přítomných to v hlavách začalo pomalu seckvakávat a dávali si vše dohromady. Cheirónovi přesto přišlo vhodné, říct to nahlas.
"Moudrost, tím se rozhodně myslí dítě Athény." Pohlédl na Annabeth a kluka vedle ní. Přejel je oba hodnotícím pohledem. Kluk vedle Annabeth, tipoval, že to bude Jeremy, rozhodně neměl tolik zkušeností ohledně boje jako Annabeth. Ostatně Annabeth už měla za sebou několik výprav a pro tuto situaci se hodila nejvíc.
"Annabeth," oslovil ji Cheirón. "Myslím, že tohle je na tobě."
Jmenovaná dívka jen nepatrně přikývla.
"Moře," pokračoval dál Cheirón. "Percy? Tysone?"
"Myslím, že Percy se také hodí líp," vyhrkl hned Tyson a usmál se na bratra.
"Co taky nadělám, že?" prohodil Percy. Byl ale moc dojatý, že mu Tyson přenechal výpravu. Pokud se ho ovšem tímto způsobem nesnažil zabít. Tuhle zbloudilou myšlenku zahnal a rovněž přikývl na souhlas.
"Temnota, tady myslím, že je to řečeno jednoznačně," prohodil Cheirón směrem k rohu, kde postával Nico di Angelo. Když k němu Cheirń promluvil, nepatrně zbledl a na malý okamžik trhl pohledem směrem ke stejně čenovlasému chlapci sedícího u stolu.
Do třetice všeho dobrého nakonec přikývl i Nico.
"Dále bylo řečeno, že smrtelník pronese nějaké nové proroctví,tudíž s sebou vezmete i Rachel."
Po tomhle prohlášení se Annabeth zamračila a střelila pohledem po rusovlásce sedící po Percyho pravici. Avšak kamenný výraz se jí z tváře vytratil dřív, než si jej stačil někdo všimnout.
"Jsou čtyři," konstatovala Clarisse. "Má jich být pět."
"Ano," přitakal Cheirón. "V tomhle nám nejspíš proroctví nechává volnou ruku."
Pan D. se z ničeho nic zvedl od stolu a vydal se ke dveřím. Následován nechápajícími pohledy a nadzvednutým obočím všech ostatních se u dveří zastavil a pohlédl na všechny v místnosti.
"Co koukáte? Pokud jste se nezačali hádat už předtím, tak určitě začnete teď. U toho být nepotřebuju."
Percy se ušklíbl. Ten chlap dokázal vážně člověka dohnat k šílenství, když chtěl. Pohlédl na Cheiróna, který stiskl zuby ale jinak na sobě nenechal nic znát. Táborníci z Dionýsova srubu svoje emoce pečlivě skrývali, takže nešlo odhadnout, jestli se za svého otce stydí nebo by to taky nejraději zabalili. Na Annabeth bylo poznat jasné rozhořčení nad Dionýsovým jednáním. Naopak Connorovi hrál na tváři pobavený úšklebek.
Ticho protnula až Clarisse, která vztala ze židle.
"Nabízím se jako další člen výpravy," prohlásila odhodlaně.
"Zcela nepřípustné," zamítla Annabeth.
"Jedná se o výpravu, která má něco společného s válkou, chytrolínko! Je zřejmé, že bych měla jít já, jako dcera boha války."
"Myslím, že my se snažíme válce zabránit, ne ji rozpoutat,"oponovala Annabeth.
Clarisse zatla pěsti. Jeden z dalších členů jejího srubu se postavil vedle ní a nepěkně na Annabeth shlížel.
"Má pravdu," postavil se Percy vedle Annabeth, jako ten kluk vedle Clarisse. "Řekněme, že vy Árésovci máte v povaze dělat rozbroje. To momentálně nepotřebujeme."
Clarisse chtěla vypustit z pusy nepěknou salvu nadávek. Než však stačila něco říct, přerušil ji Cheirón, který nastalou situaci se zájmem pozoroval. Musel uznat, že Dionýsos měl pravdu. Kdykoliv, když proroctví neurčí přesně členy výpravy, vznikne z toho hádka. Moc dobře si vzpomínal, jak byl Percy rozčílený když nemohl jít s Lovkyněmi na výpravu. A stejně nakonec šel, přestože ho nevybrali.
"Myslím, že to byly velmi dobré argumenty, Clarisse," řekl Cheirón mírným tónem. "Sama musíš uznat, že je to pravda."
"Ale-,"zkusila to ještě Clarisse. Proti Cheirónovu slovu nic udělat nemohla a tak ji značně pobouřilo, že se postavil proti ní.
"JE to pravda," zdůraznil. Tím ji naprosto uzemnil a se svým společníkem se oba posadili a zarytě mlčeli. Zklamání na nich ovšem bylo poznat.
Znenadání přistoupila k Cheirónovi holčička z Irisina srubu a odkašlala si.
"Já bych se ráda nabídla," řekla. "Stejně jsem ve srubu sama, alespoň udělám něco užitečného."
Starší táborníci uznale pokývli, protože na svůj věk a na to, že její matka není žádná bohyně odvahy ani nic podobného, byla velmi odvážná.
"Moje milá, je od tebe hezké, že jsi se nabídla, ale zatím ještě neumíš bojovat. Jsi tu první den," řekl jemně Cheirón.
"Dejte mi šanci," prosila.
"Nevíš co tě venku čeká. Pokud vím, tak tvůj přesun tady se obešel bez nestvůr. Viděla jsi vůbec někdy nějakou?"
Mladá tábornicí se místo odpovědi zamračila a poraženecky odešla do davu polobohů stojících u stolu.
"Když už jsme u toho přesunu, který zajišťují satyrové," začal Grover. "Polobohové na výpravě také potřebují ochránce."
Percy i Annabeth se současně usmáli. Oba dva nadchla myšlenka na ně a Grovera zase po letech na společené výpravě. Cheirón také vypadal potěšeně a když nakonec zvolal "Výborně, máme to" všichni členové výpravy se mírně pousmáli.
Clarisse vypadala pěkně naštvaně, holčička z Irisina srubu zklamaně, Connor Stoll se rošťácky smál, Afroditiny dcery si česaly vlasy a zbytku táborníků to bylo v celku jedno.
"Tak tedy," protnul štěbetání Afriditiných dcer Cheirón. "Percy, Annabeth, Nico, Rachel, Grovere vyrazíte raději už zítra. Předběžný plán ještě dořešíme po večeři. Dnes vás uvolňuju ze všech aktivit, nebylo by ale špatné se trochu pocvičit. Po tom roce jste určitě vyšli ze cviku."
Jmenovaní přikývli, zatímco ostatní táborníci se začali přesouvat ke dveřím. Nakonec vstal i Percy a hned za ním v závěsu i Grover.

"Rachel, běž s někým do zbrojírny a požádej o zbraň," řekl Cheirón. "Mohla bys ji potřebovat."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama