Stav rozepsaných povídek:

I'm just gonna hurt you- 0%
Nová budoucnost II 4.kapitola- 75%
Aktualizováno: 18.8.2017


Syn Pána zla 4.kapitola

26. října 2014 v 22:02 | CherryPie |  HP-Syn Pána Zla

Ahoj, chtěla bych jen připomenout, že budu ráda když u některých kapitol zanecháte komentář. Mě, jako autorku, to vždy velmi povzbudí a nové kapitoly pak přibývají častěji :)



Malý chlapec v obnošeném oblečení ,s kufrem a snežnou sovou stál mezi nástupišti devět a deset. Hagrid mu ještě tehdy v Příčné ulici dal jízdenku, na které stálo, že vlak vyjíždí z nástupiště devět a třičtvrtě. Žádné takové nástupiště nemohl najít a když se ptal průvodčího, kde takové nástupiště najde, vysmál se mu. A tak se Harry postavil někde doprostřed mezi nástupišti devět a deset. Čekal tak dlouho, doku se za ním neozval čísi hlas:
"Máš sovu, taky jedeš do Bradavic?," zeptal se ho chlapec se zrzavými vlasy, asi ve stejném věku jako on.
"Ronalde!" zavolala na chlapce žena se stejnou barvou vlasů. Za ní stáli, jako ochranka, dva navlas stejní mladíci se zrzavými vlasy. Vedle ženy stála malá holčička, jak jinak, také se zrzavými vlasy a držela se jí za ruku. Vzadu postával další chlapec a tvářil se navýsost vážně.
"Ne každý mudla se čirou náhodou potuluje mezi nástupištěmi devět a deset se sovou a kufrem," odpověděl matce chlapec.
"Nevyřváněj to tu takhle!" okřikla ho žena a usmála se na Harryho.
"Víte, já vlastně jedu do Bradavic, ale jaksi nevím odkud jede vlak," pokrčil rameny Harry.
"S tebou nepřijeli rodiče?" zeptala se žena.
"Ne," odpověděl Harry. Nechtěl rozpitvávat to, že žádné nemá a o lítost moc nestál.
"Já jsem Ron," ozval se zničeho nic chlapec, který na Harryho poprvé promluvil.
"Harry," odpověděl mu a podal si s ním ruku.
"Tohle je Fred a George," poukázal Ron na dva stejné chlapce, kteří se na něj spiklenecky usmáli.
"Moc mě těší," řekl Harry a usmál se na ně také.
"Hele, Harry," řeklo jedno z dvojčat. "Když už jsme se tak hezky seznámili, nechceš bonbón?"
"Ani náhodou," vykřikla jejich matka a vlepila každému pohlavek. "Harry, neber si od nich nic, co je k jídlu nebo pití," otočila se na něj a věnovala mu milý úsměv.
"Ehm...dobře."
Oběma dvojčatů zmizel úsměv z tváře. Harry si jen domyslel, že požití nějákého jejich bonbónu by pro něj mělo neblahé následky. Ron mu ani nestihl představit všechny členy jeho rodiny a jejich matka už ho vzala za rameno a ukázala, ke zděnému sloupu.
"Podívej Harry, pokud se chceš dostat na nástupiště devět a tři čtvrtě, musíš projít támhletou zdí, pokud máš strach, raději se na to rozběhni."
Harry na ni chvíli nevěřícně koukal. Nemohl uvěřit, že to myslí vážně. Vždyť se tam někde zabije!
"Já chci jít do Bradavic, ne do nemocnice," řekl a mávl rukou ke stěně.
"Předpokládám, že jsi vyrůstal u mudlů, že ano Harry?" zeptala se ho jemně.
"U mudlů?"
"Tak se u nás říká lidem, kteří neumí čarovat. Jaké je vůbec tvoje přijmení?"
"Potter."
"Takové přijmení jsem ještě mezi kouzelníky neslyšela. Tvoji rodiče zřejmě neumí kouzlit. Většině rodičů je nepříjemné odvést děti na nástupiště, protože se bojí přesně téhle zdi. Stačí když mi budeš věřit, že se ti nic nestane"
Harry vlastně ani nevěděl jací byli jeho rodiče. Jednou mu vychovatelka řekla, že ho k nim donesl nějaký stařík. Když se ho zeptali, jak se to dítě jmenuje, chvíli zamyšleně stál a pak najednou vyhrkl: "Třeba Potter." Na to se otočil a odešel. Do oficiálního hlášení pak raději napsali, že jeho matka zemřela při porodu a převzali ho rovnou z nemocnice. Vychovatelka, která ho tu noc přijala viděla toho muže, jak zašel za strom a tam prostě zmizel. Proto o něm raději vedení nic nenapsala, ještě by ji prej považovali za blázna nebo vyhodili, protože převzala dítě, jehož jméno si stařík v poslední chvíli nejspíš vymyslel.
"Promiňte, ale vždyť vás vůbec neznám a nebudu se na rozkaz někoho cizího rozbíhat proti zdi, o kterou se nejspíš zabiju," odpověděl trochu drzeji než chtěl. Žena trochu zpozorněla a pak se zatvářila, jakoby se jí právě rozsvítilo.
"Ach, promiň, Harry," usmála se na něj. "Jsem Molly Weasleyová, tohle jsou moje děti." Otočila se na ně. Všichni zrzci se pořád usmívali, nejspíš jim přišel rozhovor mezi Harrym a jejich matkou moc vtipný.
"Rona, Freda a George už znáš," ukázala na tři chlapce. Jedno z dvojčat po něm hodilo malý zelený bonbón.
"Kdyby jsi chtěl někoho naštvat," mrklo na něj.
"Díky," řekl Harry a schoval si bonbón do kapsy.
"Frede, já tě varuju, jedna stížnost ze školy a máš domácí vězení celé prázdniny a postarám se o to, aby to byly pěkně nudné prázdniny," zpražila ho pohledem paní Weasleyová. Chlapec se otočil na druhé dvojče a usmál se na něj.
"Slyšíš, Frede?" řekl svému bratrovi. "Chovej se slušně!"
Paní Weasleyová zrudla vztekem. Harry usoudil, že si zřejmě často plete obě dvojčata a upřímně jí litoval, protože ti dva toho určitě uměli dobře využít.
"Tohle je Ginny," pokračovala dál. "Pojede do Bradavic až příští rok."
Dívenka stydlivě sklopila oči k zemi a nervózně přešlápla.
"Támhle je Percy," ukázala na chlapce, který se právě hledal něco v kufru. "Letos dostal prefektský odznak, takže pokud budeš mít ve škole problémy, obrať se na něj," řekla hrdě.
"Percy!" zavolala na nejstaršího z dětí. "Mohl by jsi Harrymu ukázat, jak se chodí na nástupiště?"
Percy přikývl a vyndal z kufru předmět, který hledal. Byl jím prefektský odznak.
Postavil se s vozíkem před zeď a rozběhl se. Harry už čekal, že z toho bude pořádný karambol, ale zeď jakoby chlapce spolkla. Harry se přistihl jak na místo, kde Percy zmizel, zírá s otevřenou pusou. Potom si všiml paní Weasleyové a všech jejich dětí, jak na něj s pobavením zírají.
"No, pořád to přijal líp než Ron, když nás minule poprvé doprovázel," poznamenalo jedno z dvojčat a taktéž se rozběhlo proti zdi. Jeho dvojče se rozběhlo jako třetí a zůstali jen Harry, Ron, Ginny a paní Weasleyová.
"Tak, Harry, teď ty," řekla mu paní Weasleyová.
Harry se rozběhl proti zdi. Předtím než se střetnul se zdí si pomyslel, že tohle všechno je šílené a čekal na tvrdou ránu. Těsně před zdí raději zavřel oči.
Žádný náraz ovšem nepřišel. Otevřel oči a před sebou spatřil krásnou červenou lokomotivu. Poodstoupil od zdi, aby do něj Ron nevrazil až projde na nástupiště také a se zájmem se rozhlížel kolem sebe.
"Uff, sice to dělám už podruhé, ale pořád je mi z toho divně," řekl Ron, když se po chvilce vynořil za ním ze zdi. Po něm se hned objevila paní Weasleyová s Ginny.
"Tak chlapci, jděte si zabrat kupé, ať na vás ještě zbyde nějáké prázdné," řekla paní Weasleyová a objala Rona. Ostatní tři chlapce nebylo nikde vidět, zřejmě se šli už přivítat se svými spolužáky.
"Dávej na sebe pozor, Rone a pravidelně piš," přikazovala mu paní Weasleyová. Harrymu bylo docela líto, že tu s ním nikdo není, když viděl jak se Ronově mámě začínají do očí hrnout slzy a ještě naposledy objímá svého syna, kterého uvidí až na začátku prázdnin.
"Harry, ty se taky drž a hodně štěstí při zařazování," řekla mu.
"Děkuju moc, bez vás bych asi ještě stál pořád tam venku a vlak by mi ujel," poděkoval Harry a usmál se.
"Nemáš zač, ale teď už běžte," řekla paní Weasleyová a otírala si slzy.
Oba chlapci se tedy otočili a zamířili k vlaku.
Když Ron Harrymu pomáhal s kufrem, naklonik němu hlavu a zašeptal: "Mamku to vždycky hodně vezme a pak brečí ještě celý den."
Jakmile naložili všechny své kufry a Hedvičinu klec, šli si najít volné kupé. Uvědomili si, že přišli pozdě, protože všechna už byla plná a jediné volné obsadila hnědovlasá dívka, která ani neodtrhla nos od knihy, když se jí Ron zeptal, jestli si zde můžou sednout. Jen nepatrně přikývla a otočila na další stranu.
Po celou cestu po sobě Harry a Ron házeli pohledem, protože kdykoliv někdo něco řekl, dívka na něj sykla, aby zůstal zticha. Harry málem zapomněl, že má v rukávě pořád schovanou Skippy, dokud se nepohnula a nezačala vylézat. Dívka pozvedla hlavu a začala okamžitě pištět.
"Klid, není jedovatá," snažil se jí uklidnit Harry.
"Páni, ty máš hada?" zeptal se se zájmem Ron nevšímajíc si vyděšené divky, která vyskočila na sedadlo a nepěkně na Harryho shlížela.
"No, je to úžovka," poznamenal Harry.
"Má jméno?" zeptal se nadšeně Ron.
"Jo, jmenuje se Skippy," odpověděl Harry.
"Celkem divné jméno pro hada nemyslíš?"
"Možná."
"Neudělá mi nic?" vložila se do rozhovoru dívka stojící na sedadle.
"Ne," odpověděl Harry a usmál se na ni.
"Můžu si na ni sáhnout?" zeptala se.
"Jasně," řekl Harry.
Dívka pomalu slezla ze sedadla a ukazováčkem pohladila hada po hlavičce. Usmála se, když úžovka zalezla Harrymu zpátky do rukávu, jakoby se jí bála.
"Mimochodem, jsem Hermiona Grangerová," představila se.
"Harry Potter."
"Ron Weasley," dodal Ron. Všichni si vzájemně potřásli rukou a pozbytek cesty si povídali. Harry se dozvěděl, že Hermiona má rodiče mudly a Ron má ještě další dva bratry. Když vlak v podvečer dorazil na nástupiště v Prasinkách, věděli o sobě už všechno. Hermiona jim dokonce stihla vyložit svojí teorii o tom, jak bude probíhat zařazování, z čehož byl Harry velmi nervózní, protože podle Hermiony bude muset předvést nějaká kouzla a on ještě v životě nic nevykouzlil.



"Je to hloupost!" křičel Lord Voldemort na svoji manželku, která klidně stála naproti němu s odhodlaným výrazem ve tváři. Pán Zla začal hysterčit už před necelými pěti minutami, když mu jeho žena oznámila, že přijala místo profesorky obrany proti černé magii v Bradavicích.
"Brumbál zase není takový idiot, jak si myslíš!" dodal.
"Přijal mě, takže si ničeho nevšiml," odpověděla mu s klidem. "Stačí si pravidelně brát mnoholičný lektvar."
"Ten lektvar může brát kdokoliv, takže tam jdu já," odporoval Voldemort.
"Ale prosímtě, už vidím tebe jak učíš obranu proti černé magii a pracuješ s dětma. Stačí aby nějáké řeklo něco nevhodného a už se svíjí pod cruciatem."
"Když chci, tak se taky umím ovládat, abys věděla," pronesl uraženě její manžel.
"Ach samozřejmě, ty jsi trpělivost sama," zasmála se Marion.
"A dost! Prostě tam nepůjdeš a tečka," zvýšil hlas Voldemort a nepěkně se mu zablýsklo v očích. Marion však stále postávala před ním a naštvaně na něj shlížela.
"Tak tam půjdu já," řekl někdo ode dveří.
Lord Voldemort i jeho manželka se ohlédli a spatřili svoji dceru se stejně odhodlaným výrazem ve tváři jako její matka.
"Vidíš? Buď půjde ona nebo já," zvolala vítězně Marion.
"Nepůjde ani jedna a hotovo," trval na svém Voldemort.
"Měl by sis uvědomit, tati, že by jsi jako učitel moc dlouho nevydržel," konstatovala Susan.
"Nemyslíš si, že jsi trochu drzá..." začal se vztekat Voldemort, ale Marion jej přerušila.
"Tome," začala laskavě. "Dobře víš, že i tak máš plno práce s tím tvým nesmyslným ovládáním světa a ..."
"Nesmyslným?!" dopálil se Voldemort. "Kdybych nic takového nedělal, nebydlíme v takovém luxusu...," rozhodil rukama, aby se obě rozhlédly, "a ty by sis nemohla kupovat takové šaty!"
"Já bych se klidně bez těch šatů a luxusu obešla," zamračila se jeho žena. "Mně by stačil klidně malý domek se zahradou. Ještě s manželem, který není fanatický do zabíjení, mučení a ovládnutí světa bych byla absolutně spokojená!"
"To snad nemyslíš vážně!" tentokrát už se Voldemort neudržel a řval tak, že ho bylo slyšet až dole v mučírně. Někteří smrtijedi na chodbě sebou dokonce trhli, když to uslyšeli.
"Tak jo," začala pomalu Susan. "Přestaneme se všichni hádat a domluvíme se jako normální lidé."
Voldemort i Marion na sebe zlobně pohlédli a oba potlačili uštěpačné poznámky na adresu toho druhého.
"Tome," řekla laskavě Marion. "Měla bych jít já, Brumbál přijal mě a ,upřímně, si taky myslím, že by jsi to mezi dětmi nevydržel."
Voldemort se stále mračil. Chtěl svého syna najít a vychovávat podle svého dřív, než ho jeho manželka začne učit paličkovat, krmit labutě a podobné nehoráznosti. Nakonec by měl z kluka citlivého mamánka a to by už zřejmě nepřežil. Kdyby se ovšem s Marion domluvil, že jakmile do bude možné, vezme sny tady, mohl by si ušetřit čas a manželka by z něj ještě antismrtijeda udělat nestihla.

"Tak dobrá," řekl nakonec. "Ale chci abys mi každý den psala o vývoji událostí."
"Samozřejmě," usmála se na něj a dala mu pusu na tvář. Svou ženu miloval, ale nesdílel s ní stejné názory ohledně výchovy dětí a obzvlášť synovu výchovu nechtěl nechat jen na ní.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Smithe551 Smithe551 | E-mail | Web | 18. října 2016 v 9:37 | Reagovat

reverse phone lookup free results I am no longer positive debcckdfkkeddbda

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama